Karkulky bývají pletené z nejjemnější bavlny, obyčejně z tak zvané »karkulkové«. Od čtyřicítky počínajíce (čísla 40), pletou se karkule až ze stovky (z čísla 100). Jen zřídka pletené bývají karkule z nití. Pěkně upletená karkule, bez rysku a bez kukardy, bývala od pletařky kupována po 12, 15, 20 kre j caři ch. Velmi zručná pletařka, při největší píli a rychlosti, urobila denně 3 karkule. Bavlny se na karkuli vešlo za 3-4 krejcary.

Vedle pletených karkuli robily ženy karkule háčkované. Háčkování karkul není již tak »samostatnou živností« jako jest při pletení, a to z důvodů, že háčkované karkulky nebyly tak oblíbené. Byly hrubší i těžší, proti jemným, pleteným. Karkule háčkují ponejvíce malá děvčata, školačky. Háčkovaná karkule zřídka objeví se ku prodeji. Buď že ji dostane šestinedělka darem, nebo'sama si ji urobí.

Síťované karkule jsou již hledaností, zvláště za našich dob, kde síťkování přichází v zapomenutí. Siťkovaná karkule jest jemnější ještě než pletená, totiž jen »usiťovaná«, bez vyšívaných vzorků. Síťkování karkule jest velmi zdlouhavé, »páravé«. Nejprve nutno karkuli »usíťovat«, a pak ještě zvlášť vzorky na tuto vyšíti. Obojí práce, jak síťkovati, tak i karkuli vyšívati, jest zdlouhavá práce, vyžadující trpělivosti a dovednosti. Síťkované karkule bývají také málo v krámech na koupi.

Zajímavé jsou různé vzorky, jakými uvedené tři druhy karkul bývají ozdobovány. Množství nejrůznějších, nejjemnějších ozdob, přímo fantastických vzorků, má karkule pletená. Jak překrásné vzorky uvadlé ruce staré pletařky na pěti drátech dovedly vytvořiti. Ano, za nepatrných 12 krejcarů byla povinna vykouzliti řady něžných hvězd, rozmarinek, růžiček, tulipánků, hrášků, šupin, esiček, atd., jako vídáme na velikonočních kraslicích v lidové ornamentice. Vyznačiti tvary vzorků, z iakých karkule byla by složena, vyžadovalo by kreseb. Pletené »vzorkoví« dnešních dnů dospělo v takovou dokonalost, že samostatná kniha o tom mohla by se vydati. Srv. Bíbová, Šmolková, Krajkářství, kde jsou vzorky křtících plen a rouch československých popsány i vyobrazeny, vydání v Praze, 1908.

Při všech karkulích, v jednom zůstaly si až na dnešní časy všecky pletařky karkul věrné, následujíce družka družku v základních pravidlech karkule. Jako totiž každá z kraslic na pouku i špičce bývá ozdobená hvězdou, tak i dýnko karkule ozdobeno jest vždy hvězdou různého vzoru. Tyto hvězdy na dýnku (zadní část temene) jsou jak u pletených, rovněž u háčkovaných i síťovaných karkulek. Na přední části temene, jakož i kousek vzadu, za ouškama, bývá vzorek vytvořen, podle něhož i karkulka pojmenována. Tak od hráškového vzorku jmenuje se karkulka »hráškovou«; je-li vzorek rozmarynkový (větvičkový),