Vážený příteli! Byl jsem s příspěvkem v 1. čísle prvního ročníku »Českého Lidu« a zvete mne laskavě, abych se ukázal také v 1. čísle pětadvacátého ročníku. Bohužel nemám na, tu chvíli nic, co by se Vám hodilo. A přece bych nerad scházel a tak se hlásím, Váš starý spolupracovník, abych Vám gratuloval jako zakladateli, jako osvědčenému redaktoru »Če-ského Lidu«. Po celé čtvrtstoletí vedl Jste zdařile, obětavě milý ten list, který Vaším působením stal se vzácnou pokladnicí naší lidovědy. S radostí vzpomínám na naše první styky, kdy na jubilejní výstavě pražské r. 1891, zařizovali jsme s paní R. Tyršovou, pí Wiehlovou, pí Ryznerovou a slečnou Ryznerovou, s pí Borovskou, s pí Jelínkovou-Doubkovou, s pány arch. Wiehlem, s prof. Koulou, doktorem Píěem, s řed. Borovským, s dr. J. V. Šimákem »Českou chalupu«. Byly to utěšené dny radostné práce, které jistě i Vy máte v milé paměti. Jak prospívala od těch dob u nás.lidověda, o jejíž rozvoj máte tolik zásluh! A jak rostla řada Vašich knih kulturně historických, pramenných, o našem lidu, o jeho životě a minulosti! Živě ji na to vzpomínám v čas, kdy se blíží den Vašich šedesátých narozenin. Gratuluji Vám upřímně a přeji Vám ještě mnohých let ve zdraví a spokojenosti. Mnohé se splnilo, po čem Jste toužil, proč Jste pracoval. Nechť splní se Vám také to všechno, co jest Vaší tužbou.

V Hronově, 1. září 1924.

Váš oddaný

Již za let studentských na universitě poutal nás, Lubora Nie-derla a mě, svazek upřímného přátelství. Po doktorátu roku 1888 vypravili jsme se do Mnichova, pokračovat ve studiích, jimž jsme chtěli život zasvětiti. Bydleli jsme spolu. Hovory často směřovaly k tomu, že by praehistorická archeologie i an-