váti. Tu máš truhličku zelenou, schovej hruštičku červenou.« Koleda je silně porušena a z neporceumění pokažena novodobými přídavky a změnami. Vypravuje však jasně o darech se stromu (hruštičky) jako maloruské a polské koledy.

Ještě zřetelněji jeví se shoda moravské koledy s koledami jinoslovanskými v koledě, kde rozdávají se dary milému, bratrovi, švagrovi, str. 751.: »Stojí zahrádka vtrněná lilium, stojí zahrádka trněná, z humen ven. pěkná Marjánko, stůj za humny, stůj! V ní je růžička červená lilium... Do zahrádky vkročila, tři růžičky utrhla... tři věnečky uvila... Jeden vila ze zlata, druhý yila ze stříbra, třetí vi)a z vorHěku. Ze zlat^ dala milému, ze stŕ'Hbra dala bratrovi, z vorlíěků dala švagrovi. Se švaarem jsem byla chvil-čiěku, s bratrem jsem byla z mladosti, s milým chci býti do smrti.«

Také koleda (str. 752) vypravuje o rozdávání jablíček členům rodiny a milé: »Stůj březd zelená! Pod městě5kem vojna silná.. Můj bratříček na ni .iede, což on si tam vybojuje? Můj brptří?ek z vojny jede, tři jablíčka y ruce nese. Jedno je»1 dal svěj matijce. Druhé jest dal svěj sestrijee Třetí jest dal svei mil*"ioe. M^ívka se rozhněvala, že všech jabłek nedostala. Matička mě vychovala. Sestřička mě kolébala. Tys mně, milá, nic nedala. Bílej šátek jsem ti dala. Ty's zašpinil, já vyprala.*

(Se 2 obrázky.)

Na loňské jesli okove výstavě pražské v Klementinu, největší pozornosti drobných i velikých návštěvníků těšil se mechanický bet'ém p V. Bohatý z Nuslí. Na venkově zvláště v Podkrkonoší setkáme se s betiemem miecha niekým nejednofn; každý iAst nhv-cejně pracován nějakým hloubavým samoukem a proto bývá y těchto fostlemech pestrá rozmanitost. Be4lem Bohatův z Nuslí jest také j^stě unikátem v betlemářství vůbec a zasluhuje bližší pozornosti svým sestrojením a novými motivy.

Původce betléma jest zedník, který po dvac°_t pět zim s neobyčejnou trpělivostí pracoval, doplňoval a zveličoval. Jso-i na něm zastoupena všechna řemesla a živnosti provozované v Praze a okolí: tesaři tesají trám, zedníci staví několikaposchoďový dům, kctváři buší do kovadlin, truhláři pracují rozmanitými návstro.ii a podobně. Též žwot rolnl'cký zachvcen v nejbliž^m okolí bA+'éni-ské jeskyně, jež dole mezi všemi řemeslnickými dílnami téměř zaniká. Selka tluče máslo, mlatci mlátí cepy obilí, větrný mlýn se točí; kromě četných průvodů k jesličkám pobíhají po betlémě ovce, horníci dolují, vyvážejí rudta, čerpají vodu, voda, skutečně z čerpadla teče, podobně jako na jiném místě z pumpy.

Vrcholem však trpělivé práce jest tkalcovský stav, práce iplných pěti let; ovšem třeba rozuměti práci tu pouze za zimy. Na výstavu přijel tkadlec z Krkonoš, a přál bych vám viděti jeho údiv, s jakým obdivoval tento stav, věrně dle skutečnosti provedený. Stav má skutečně čtyři listy brda, vratidlo, ba skutečný člnnek, do něhož lze navléci civičku s nití a tkáti plátno, ježto