Předchozí 0089 Následující
str. 86

y osnově pomocí brda se dociluje »prošlupu«. S podivem zvídali jsme na autorovi betlema, ojdkud pražský zedník tyto podrobností tkalcovského stavu /poznal, a tu dověděli jsme se, že po pět zim navštěvoval ipřed dávtoými lety starého tkalce na Pankráci, posledního mohykána pražských tkalců, který ručně ještě plátno vyráběl.

--Geoinetri

Zajímavý je pohled i do betlémské strojovny. Na prvý pohled poznáte, že betlem nesestroj oval žádný strojník, ani zámečník, Vše nejjednwfciušší, dřevěné, ale důmyslné. Hlavní hřídel na 160 převodech přivádí do činnosti veškerý život a pohyb v betlemě. Celý stroj při tom j dle došiti lehce, že i děti samy mohly si zatočit.

Autor a majitel p. Bohatá měl se již v době válečné se svým výrobkem loučiti. Zámožní chtěli použíti jeho' nedostatku a nouze; ale betlem přece nevydán, k jesličkami vždy sešly se o Vánocích drobné dárky a tak byl autor velmi šťasten, že nraže svoje »životní d:ílo« uchovali svým potomkům.

Zajisté že jesličkové výstavy, letos Lidovou Akademií po-řá-dlané v Plzni a v Litomyšli, přinesou další novinky z lidového betlcimářství.

Betlem p. H. Kepla z Uhřiněvse vhodně naznačuje protivu mezi honosnými paláci Jerusalema a prostou krajinkou s chlévem betlémským.

Dr. Ed. Šebesta:

Staropražské vánoční dárky pekařů, sládků a šenkýřů stálým odběratelům.

Ve svazku spisů staré spisovny hl. města Prahy 1788-11-408-zachoval se exemplář tištěného němeeko-ěeského eírkuláře 7. října 1787 s tímto českým texíém: »Jakož se znamenalo, že pekaři jak v fcráíL městě Pirážskěia, tak také po zemi lidu, jemž od ni©h chléb a jiné^ pečivo sikrz celý ro;k stále bere, tak nazvané housky a koláče třikrát v roce, totiž na vánoce, na velikonoce, a na svatého Václava darem dávají, a jedeni druhého s tlakovým darem v tom umysm předčiti hledí, aby tím jeho kupce k sobě přitáhl, takový zlý obyčej ale z jedné strany s-aimým pekařům škodlivý jest, z dru-má pak pro. obec tento nepříjemný následek míti může. žeby takový pekař skrz ;poikoutinon prodad šfpatn'ejšího, aneb podle taxy nevypečeného obJelba svou škodu sobě aase^ vynahraditi hleděL Pročež všem Pražským a venkovským pekařům rozdávání takových darů přísniě, a pod neprom:inutelno|u pokutou^ 50 zlatých s tím'to doložením se zapovídá, že tomu, kdyby nějaké takové náležitě dokázané přestoupení donesl, třetina té nadamíněné peněžní pokuty, ostatek ale důchodu politického úřadu dostati se má«. Že tento starý zvyk zálkazem na ráiz nebyl odstraněn^ vidíme z po-


Předchozí   Následující