spravedlivého. F. Ale, bratře Štaeho, kdes zanechal bratra Kubu svého! Š. A sak sa za mnu vlekel, s tornistra chleba se sýrom nesel! F. Iď mi proň ho, nemeškaj sa, jak sa budeš dlúho baviti, táto sekariičkú ti budu za uši mastiti. (Při tom mu pdhrozí bal tou.) ». Já ti proň'ho půjdu, meškati sa nebudu. (Odejde. Za dveřmi): Hurdy, burdy, bratře Kubo, zanech starému stádo! — Kuba: Já som baěko z Brněnskej Soboty, nenaučil som sa žádné roboty, nicky, pníeky přeskakoívati, švarné děvčátka milovati. Dzinaj, dzinaj, na dzedzině dobré pálené majú, za štyry peňáze holběnku dajú. Ale, bratrové, jak som si joden raz upil, hned som sa dočista opil. P. Bratrové, když jsme sa tak poschodili, teda sobě posedajme, chleba s brynzú požívajme. (Rozkročmo posedají na balty, jichž horní keříce drží před sebou) Starý Gric za dveřmi třikrát baltou bouchne. Všichni: Čo nám to tam brojí, snad nám ten starý barany dojí! (Za dveřmi se ozve opět bouchání) Všichni: Čo nám to tam brojí, snad nám ten starý barany dojí! (Gric bouchá baltou po třetí.) Všichni: Co nám to tam brojí, snad nám ten, starý barany dojí? —

Starý Grio otevře dveře, vejde, ale svalí se doprostřed mezi pastýře. Za chvíli vstane a řekne: Jako že vy tady žerete, pijete, slopete a na mňa sterého Gricu nic nedbáte? Já, starý Gric, chodím, běhám po horách, po dolách, po betlémských padołach, už som devět párů krpců rozedral, ale vám jich zaplatím o jeden ráz (uhodí baltou před Fedora), o druhý ráz (bouchne před Štachou), o třetí ráz (bouchne před Kubou), střela vašich maeerách. F. Posedni si, bratře starý, podle bratra Kuby svého, požívaj s námi chleba, sýra ovesného. (Ke Štachovi): Na ho, na! Š. Daj ho, daj!

F. (ke Kubolvi): Na ho, na! K. Daj ho, daj! F. (ke Gricovi): Na ho, na! G. O, ba věru mi ho daj! Alés mi ho usušil, až som si na něm štyryaštyryeet kelců (zubů) vykrušil! K. Vím já, Fedorku, čo! F. A čo? Mám já sklenku pálenky, budem píti a slopatí. S^iš tobě. Fedor! Saaš tobě, Štacha! Sauš tobě, starý Gric! G. Uhryz mi u hrbu itrnie! K. Jsi ty starý čert, co já tobě podarujem, raci to Fedorkovi obětujem! F. A já vám za to pěkně poděkujem! Bratrové, když jsme se tak najedli, napili, Božího šňupáeku_ našňupali, planých hrušek naWtali, teda sobě poléhajme, svatým krížom pre-žehnajme a ja Fedor se Štachú, keď máme doíbré krpce, budem pást ovce. z této flašky- páleného budem sobě popíjati a za oveami zpívati. (Kubo a Grio lehnou si na zem.)

Fedor a Štaeho zpívají: Pásl ptvčák ovce, na zelenej louce, három, fárom, fidridrom, na zelenej louce. Přišel k němu řezník a s ním strakatý psík, három... Ovčáěe, ovčáče, zač dáš štyry ovce! Štyry za dva zlaté, sú peůáze také Ovčák žene domů, pán se trefil k tomu. Ovcáče, cř^čáče, kdes děl štyry ovce? Ach, můj milý pane, úzkost ve mně tane. Vlk ovce rozehnal a z nich štyry sežral. MěPs psa, pnoč's ho neštval? Měl's kyj, proč's ho nepral? Pán dal psa zastřelit, valáška oběsit. Když valášek visel, pán se nad tím mrzel.

F. Ale, bratře Štaeho, čo se máme na této,1 zemi tolko trápiti, hodilo by se nám trochu pospati. Už Iři dni a tři noci jsme nespali, všecky sny jsme si zmordovali. (Sedne si ležícímu Grioovi n)a záda.) —

Anděl zpívá: Gloria, g-loiria, in ex celsis Deo, in ex celsis Deo.

G. A hu, Fedorče! F. A hu! G. Ale éuj, čuj. čo to tólko nad námi krúká? F, Ale jdi, ty stará mrcho, šak to kohút na smetisku zpívá! Aiíděl: Gloria, g-loria, in ex celsis De