Srv. dále o staročeských vydáních rozpustilostí Enšpiglových (Eulenspiegel, Sowizrzal), s příbuznými dřevorytinami. Řada vydání polských, se satyrickými zmínkami o událostech souvěkých, polských i sousedních. Jan z Kijan, pseudonym Jana Dzwonow-ského, o němž viz při polském vydání Frantových Práv. Č. 54: Franc, sekretarz, dworzanin i síugá.. (zlomky otiskuje autor světlostiskem), patří do literatury českopolských Franto vek,

0 nichž viz dále.

Čtveračivý a rozpustilý »Kalendarz wieczny« shoduje se místy doslovně s Frantovskými pranostikamá staročeskými. Viz Zíbrt, Frantova Práva, v Praze, 1904, str. XX.

Kolo tanca wesolego dla uciechy míodzi, piesni dworskich uzywajaee, teraz nowo wydane, z przydatkiem baletow i curan-tow francuskich, (Krakow 1649). Popěvky v duchu písní lidových k tancům cizím, sarabanda, currant. Viz o nich zevrubně Zíbrt, Jak se kdy v Čechách tancovalo, v Praze, 1895, str. 254 a d.

Kozubales, abo, obroná wszystkich žydow, niech ich nie siepája, gdysz komu, co jest sluszna, kozubales dája, 1626. Židé

1 jinověrci platili žákům (studentům) a učitehim kněžím poplatek »kozubales«, odvozovaný od smlouvy Šimona Cirenejského, kterj'' pomáhal Kristu Ježíši nésti kříž na Golgotu, se židy. Při tom titulní satyrický obrázek o židech, rady židovské, s vymáháním té dávky, Daj kozubales! Dřevoryt Cirenejského, jak nese v posadě (kozuba) husy.

Z knihy: Krotofile ucieszne i žarty rozmáite Adama Wla-dislaviusza, Krakow, 1609, stať 2: O Ozechu.

List o Lisowczykach, .Do D. Mártyn Luter od Szlaskich i Czeskich efángelikow przez Xia.dt Nikiel Habspert, ministei ferbi Dei Zboru Wrocíawskiego ná Polskiego przeíožony, 1620. Líčí s humorem frantovským a enšpiglovským řádění Kozáků lisowských v Čechách a ve Slezsku. Habspert pseudonym autora Jesuity. Několik vydání. Jedno s názvem: List o kozákách pol-skich... Z kozáků jsou jmenováni zvláště: »jeden Mucha a drugi Plachta, jak žyw w Polska niemasz taki szlachta.« Viz Zíbrt, Bibliografie České Historie IV. ě. 5939 a tamtéž č. 5922 až 5941, kdež uvádím písně a letáky o vpádu kozáků Lisovčíků na Moravu, polské, české a německé. —

Maszkary miQsopustne i powszechne. Przy tom kloda po-pielcowa. Z párnassu S(tanislawa) S(erafina) J(agodynskieg'o), w Krakowie (1622). Miejsopust abo tragicocomedia ná dni mie.sopustne. Nowo dla stanow rozmáitych zabáwy podána, 1622. Další ukázky polských zábav masopustních. shodných se staročeskými hrami a zábavami staročeskými, jak jsem