měru ku překladu staročeskému této liry, oblíbené ů žáků českých ve století 16., ještě ve studii zvláštní, samostatné: »Sofrona, Tra-gedya żebracza i Maráncya, Nieodszukane utwory dramatyczne z drugiej połowy 16. wieku, we Lwowie, 1925 (Odbitka w 50 egzemplarzoch z Księgi pamiątkowej ku czci Oswalda Balzera).« Tam na základě známých starších výtisků i nově objevených (tuto reprodukovaných) zlomků z výtisků, vydaných r. 1552 v Krakově od Lazara Andrysowicze, vyšetřuje poměr staročeského divadla (vydaného od J. Jirečka v Praze 1878). Dovolává se (uvozuje českou i polskou literaturu příslušnou) hlavně výsledků směrodatné důkladné studie prof. Dra. H. Máchala »Tragedie neb hra žebrací v české a polské literatuře«, Věstník České Akademie, ročník 18., v Praze, 1909, str. 427 až 433, kdež prof. Máchal osvědčeným svým svědomitým způsobem vyšetřuje poměr tří vydání staročeských (1573, 1608, 1619) i poměr českého překladu k předloze polské. Podařilo.se mu bezpečně a zajímavě zjistiti, jak vydavatelé tato tři vydání staročeská zkracovali a přizpůsobovali českému poslucháčstvu. Srv. Zíbrt, Markolt a Nevím v literatuře staročeské, Praha, 1909, str. 33, 221. Doplnil jsem vydání Jirečkovo z Roudnického plného výtisku v Čas. Č. Mus. 1910, str. 292 až 294 pod názvem »Tragedie neb hra žebrací v české a polské literatuře« pod značkou R(edaktor) Č(asopisu). Badecki v knížce Tragedya żebracza upozorňuje na toto moje doplnění na str. 10, projevuje radost, že dnes Čechové mají úplný text divadelní hry, přeložené z polské vzácné předlohy, posud docela nezjištěné. Názvy českých vydání: 1. Tragédy je neb hra •žebrací z polské řeči do češtiny přeložená, v Litomyšli, Andreas Graudenc, 1573; 2. Komedie neb hra, o rozpustilosti žebrákův. Vytištěno v Stářemi Městě (Pražském) u Daniela Sedlčanského, Leta 1608; 3. Tragedije neb hra žebrací, z polské řeči do češtiny přeložená a vytištěná, v Litomyšli, Léta 1619.

Vedle jiných polských spisovatelů, kteří věnovali pozornost »Tragedii žebrací« a jež Badecki Uvádí i s jejich názory, obírali se touto látkou Bronislav Grabowski, Teatr wT Czechach, Ate-neum, Warszawa, 1884, tom 34, str. 289 až 292. Zejména pak nejlepší znalec literárních styků českopolských v minulosti prof. Dr. AI. Brückner ve studii »O pismach dziś nieznanych« (VII. Źródła do dziejów literatury i oświaty polskiej), Biblioteka Warszawska 1895, tom I. 19 až 24 rozebral osnovu polské hry i českého překladu v rámci tehdejších zlořádů žebráckých. Poukázal, používaje mého upozornění na český překlad Rejový hry »Wer-was« a české překlady z Paprockého (srv. Zíbrt, Panna, ženitba, žena ve staročeské úpravě polských skladeb Reje z Naglovic a Bart. Paprockého, svazek 1, 2, v Praze, Pestrá knihovna zá-