bavy a kultury, č. 79., č. 80.), jak kulturní styky českopolské byly tenkráte pěstovány (vlastenecké výčitky L. Górnického, Dworzanin polski, proti čechismům v polštině, proti přijímání českých zdvořilostí a mravů v polské společnosti), jak byly polské skladby do češtiny překládány. — —

Polské vydání Markoita, »Poselstvo z dzikich pol, od So-wizrzala do malocnotliwej družiny, Marclralt«, s jeho potvorným vyobrazením, 1606 (L. Bernacki v důkladném vydání Marchołta r. 1913 zná vydání z r. 1521, 1525, 1535) vybízí k srovnání s vydáním českým, viz mou knihu: Markolt a Nevím v literatuře staročeské, Praha, 1909, kde jsem obšírně pojednal o Markoltovi v literatuře světové a kde na str. 16 až 20 podávám zprávu o polských vydáních, o literatuře příslušné a o poměru Markoita polského a českého. Polská kniha »Rozmowy Salomona z Marchołtem« shoduje se místy doslova se staročeským textem v mém vydání.

Staročeské Sváry vody s vínem mají obdobu v staropolských skladbách Poswarek winá z wodą, několik vydání a variantů. Srv. Zíbrt, fiády a práva starodávných pijanských cechů a družstev kratochvilných v zemích českých, v Praze, 1908, str. 85 a d., stať 8. Za to nevím o podobné skladbě české, jako je polský svár tabáku s kořalkou: Poswarek tabaki z gorzałką, w którym dostatecznie opisują się obojga tych własności i skutki, napisany k woli tábácznym i gorzalczánym pánom á dobrým kompanom, w Krakowie, 1636.

Staropolska skladba »Rybałt starý wędrowny, dobrego bytu szukający z pátrami i z kantorami rozmawiaiący o delicyach śpiewaków, kantorów, rybałtow i žákov«, 1632, s výkladem, že polský rybalt, z vlaského rybaldo, značí žák, žalmista, student, jenž na objednávku četl, psal, zpíval, tančil, verše skládal: vybízí ke srovnání s ničemnými satyrami Michala Pěčky Smržického, hanebného zrádce a tupitele české vlasti, který si hnusné smíšky tropil z popravených pánů českých na Staroměstském náměstí 1621 a z pokořeného národa českého ve vzácné dnes již sbírce: Petři Ribaldi Peruani Satyraruni liber prior et Reinoľdi Guisco de Goa Američani Elegiarum et epigrammatum cum miscellaneis liber posterior, Indiarum occidentalium poetarum cum; rubeo ense, impressum Utopiae apud Raphaelem Arabalida, cum li-centia Moschovitarum, (1622). Viz o ní Zíbrt: Zvon, 1918; Staročeská telověda a zdravověda, Praha, 1924, str. 163. Obšírně Zíbrt, Bibliografie České Historie IV. č. 8435.

Žertovné a satyrické Sněmy (Sejm białogłowski: panenský, ženský, několik vydání, s drevorytinami, zobrazujícími ženy v přepychovém tehdejším módním úboru, s rozmluvami o be-