satero Božích přikázání, devět kůrů andělských« atd. »Mistře...: Jedenáct?« »Jedenáct panen zmordovanýeh, na Bejně v Kolíně pochovaných, desatero Božích přikázání« atd. »Mistře...: Dvanáct?« »Dvanáct apoštolů u Božího stolu, jedenáct panen zmordovaných, na Hejně v Kolíně pochovaných, desatero Božích přikázání, devět kůrů andělských, osmero blahoslavenství, sedům darů Ducha svatého, šest šioudví kamenných, vínem naplněných, pět ran Ježíšových, čtyři evangelisté, tři patriarchové, dvě tabule Mojžíšovy, jeden Pán Bůh náš, který na nebi přebýváš.« ------ .

Vedle této vážné hry spustili pak vybraní potutelní hoši Řehořáci čtveračivé škádlení a hádání:

»Mistře, nad mistry vyučený, ve všech školách vycvičený, pověz nám, co jest to jeden1?« »Orel pták, to jest tak: stroj, má milá, bílé lože, půjdem spát, a ta naše šenkýřeěka bude nalejvat.« »Mistře...: Dvě?« »Dvě telátka a kravička, pásla je tam Andulička, Orel pták, to jest tak: stroj, má milá, bílé lože, půjdem na ně spát a ta švarná šenkýřka bude nalejvat.« »Mistře ...: Tři?« »Tři koňové šli, dvě telátka a kravička, pásla je tam Andulička« atd. »Mistře...: Čtyři?« »Čtyři laně šly a koňové tři, dvě telátka a kravička« atd. »Mistře...: Pět?« »Pět hřeb-ců, čtyry laně šly a koňové tři« atd. »Mistře...: Šest?« »Šest ševců, pět hřebců, čtyry laně šly« atd. »Mistře...: Sedům?« »Sedům skřivanů pečených, šest ševců, pět hřebců« atd. »Mistře ... Ošum?« »Ošum panen nevěrných, sedům skřivanů pečených, šest ševců« atd. »Mistře...: Devět?« »Devět klášterů slaměných, to nádherně stavěných, ošum panen nevěrných« atd. »Mistře...: Deset?« »Desatero husí, ty do peci musí, devět klášterů slaměných« atd. »Mistře...: Jedenáct?« »Jedenáct labutí, ty nám budou po chuti, desatero husí« atd. »Mistře...: Dvanáct?« »Dvanáct apoštolů sedí kolem stolu, Jedenáct labutí, ty nám budou po chuti, Desatero husí, ty do peci musí, Devět klášterů slaměných, to nádherně stavěných, Ošum panen nevěrných, Sedům skřivanů pečených, Šest ševců, Pět hřebců, Čtyři laně šly a koňové tři, Dvě telátka a kravička, pásla je tam Andulička, Orel pták, to jest tak: stroj, má milá, bílé lože, půjdem na ně spát, a ta zlatá šenkýřka bude nalejvat.«

Variant nový zapsal jsem letos (1925) na Zbiroze, v oblíbeném letním sídle svém. Šedím v hostinci Jandově »U slunce« při večeři. Najednou slyším žalmový zpěv jednotvárný. Sbor (říd. uč. Kreisinger, v. officiál Pokorný, pošt. adjunkt Schwarz, stavitel Mizera, mladí továrníci Kleknerove, truhlář Svoboda atd.) ptal se Mistra, co jest jeden, drva, tři atd. Mistr (rolník u-vědom(ělý, Hynek Mika) roztomile s úsměvem odpovídal, zpíval, ,