Předchozí 0066 Následující
str. 63

drobušenký vlákynka a ty přidělali na to fedro. K fedru indá mívali veliký šátky červený turecký, dvúloketní, na obiích stranách přišily bílý šátek, jeden hruběj, druhej malej, a na ty bílý srdeček a kolíček z pentlí nadělaly. Ten stárek byl v tem celej omotanej a svěčelo mu to, oči na něm mohl nechat.« »To myslím ty na tem tvojim stárkovi.« »No ba, šak aji pani Šebestová povídali, že byl jak nejakej král, a že se jimi to bez šátků nic nelíbí.« »Potom měli pomenší šátky hatlasový a včil žádný. Ale ty fedra taky dosť koštovaly. Za štyry fedra musijú dat 10 zlatých a čepák vína.« Srv. Bartoš, Dialektický slovník moravský, v Praze, 1906, str. 76. Na Národopisné výstavě v Praze r. 1895 budila pozornost stárkovská fedra od Kobylího a Velkých Pavlovic (J. Klvaňa, Morava na Národopisné výstavě v Praze, Cas. Mat. Mor. 1896, str. 248).

Stárka zamilovaná vyšila někdy celý milostný nápis na fedro a poznamenala začáteční písmena svého šohaje. Líčí živě a roztomile Josef Kořínek ve stati »Slovácký ženich«, Národní Listy 1896, č. 12: Naposledy se tedy oba noivosnúbenci opantlili a vystrojili na ty hody a na to stárkování. Matúš měl takové fedro (ozdoba skládající se z bohatě vyšívaného, obyčejně hedbáv-ného šátku, který je na hůlce navlečený jako prapor; stárek má fedro před sebou jako zástěru, jedním koncem je fedro připevněno k rameni a druhý konec drží stárek v ruce i při tanci), že ho tak hned nebude met po něm ani jeden šohajek! Dalať si Eozárka na něm záležeti a vykrášlila a vyšila ho všelikými ornamenty v pestrých barvách, že hrálo fedro na slunci všemi barvami jak duha. V předu skvěl se červenými literami vyšitý nápis s bohatými ornamenty při začátečních písmenech: To ti dávám na památku, nejmilejší můj obrázku! —

V. Jedlička: ¦ ;

Paběrky dialektické z Čáslavska.

Vzdechnouti si, vzpomenouti si. Strojiti pšenici, zelenou skalicí napouštěti, aby nebyla snětiva. Kráva se vymastí. Sucho, přísušek. (Čásl.) Mráz, přímrazek (přimrzá povrch), holomrazek (mrzne na holo, beze sněhu), zmrazek (umrzne docela). Táhnouti samotěhou, lidé táhnou. Panohy, tlusté sněti. Pro se, pro sebe Falousek, prázeň za kammy. Svrchnicí, vrch kamen. Tunka, vysoký škopík. Překladačka, vysoká lavice. Drnož, trnož. Třapec, provaz ze tří pramenů. Oplotná, stěna mezi plivni a mlatem. Nykl, králík. Příslipka, přezdívka. Sutenec, rána do zad z nenadání. Sotně, sotva. Krhanice, hrnec na smetanu. Šit, otep


Předchozí   Následující