Po večeři dávají hospodáři do 12 skořápek (»měsíců«) soli a vystaví je za okno. Ve .kteiré skořápce sůl nejvíce zvlhne, ten měsíc bude nej vlhčí. Kdo na Štědrý večer rozžehne první světlo, ten do roka vyhoří. Večer na Štědrý den proto střílejí, aby zahnali čarodějnice. Kdo jde na Štědrý den práskati bičem, ten svolá všechny čarodějnice.

Když hospodář odchází na Hod vánoční do kostela na hrubou mši sv., dává kus železa pod koryto. Když železo zrezaví nežli přijde z kostela, uhyne mu do roka některé dobytče. Na Štědrý den v noci si dobytek vypravuje, co se stane do roka. Když jsou krávy steine a přijde ráno o Hodě vánočním do chléva chlap, mají krávy samé býky; přijde-li »roba«, mají samé jalůvky. Kohoutovi a houserovi dávají hospodyně o Štědrém dni strouček česneku, aby prý byli zlí a dobře chránili mladé, také aby prý dobře skákali a bylo tak mnoho kuřat a housat.

V některých rodinách chodívali spát už o 10. hodině, aby nezaspali jitřní, mše sv. V jiných rodinách prodlívali při zábavách až do zvonění. Jindy prý čekávali na jitřní při modlitbách.

Jitřní mší sv. zahajuje se největší církevní svátek v roce, V dobách starších byl svátek Narození Páně oslavován s velikou výpravou. Ještě dosud prodlévají dospělí i mladí na všech třech mších sv. v kostele. Staré baběnky vypravují, že za jejich mladosti nesmělo se krájeti v tento den nožem, nesmělo se ničeho •kupovati ani prodávati. V nynější době uchovalo se aspoň to, že tohoto dne dospělí ani mládež nebeseduje.

Dědáčci vypravují, že v tento den všeobecné veliké pobožnosti vkrádali se do dědin zloději, hlavně cikáni, a vykradli několik rodin, které z náboženské horlivosti zapomněli světských starostí.

Slýchal jsem každoročně v rodišti svém vánoční hry, avšak vždy neúplné, teprve u starších podařilo se mi vyzvěděti úplnou »vánoční koledu«, jak před lety 'zpívána bývala, již věrně podávám.

Pastýři zůstanou za dveřmi, anděl vstoupí do světnice, postaví Betlém (jesličky) na stůl a zazpívá: »Gloria in excelsis Deo! Puer natus in Betlem, gaudem Jerusalem, undis mundis