Fedor se Štachou se probudí a řkou: »Anděle, co nám oznamuješ1?«

Anděl: »Dobrého.«

Pastýři: »Snad % doimu Davidového?«

Anděl: »Z tohoto.«

Načež začnou choditi pastýři dokola, zpívajíce: »Pásli stádo Valaši, aj při betlémském salaši. Anděl se jim ukázal, aj do Betléma jim ukázal. Oni se ho ulekli, aj na kolena priklekli.« (Rychleji.) »Pri Betlémě na salaši, tam se ovce dobře paši, po-ženeme tam, bratrové, na ostřejší zelení, tam se budou ovce dobře pásti, my si mužem ohně klásti, můžeme si zatočit, obuchama zatočit. A ty, Juro, nemeškej sa, vezmi krpce, obúvaj sa, chyť velkého barana, upečeme ho do rána. Hola, bratři, to 3 e zima, sešla by se nám . . . . (1), k tomu kožich valašský, bačkory & podvazky.«

Všichni počapají vedle sebe. Gryca za chvíli řekne: »Drcni tam Fedora v bok, ať skočí na nohy skok!« Fedor: »Ký čert tebe bere? snad sa vlk na ovce dere?« Gryca: »Aj nedere.« Fedor: »Snad vlk stádo moří?« Gryca: »Aj nemoří.« Fedor: »Snad koliba hoří.« Gryca: »Aj, nehoří. Ať nemoří ať nehoří, ale slyšel sem hlas anděla s nebe, protož budím tebe.« Fedor: »A nemotaj, nepleť! To sa ti enom ve snách zdálo. Koza nad Betlémem zabečela, tys myslel, že je to hlas anděla.«

.V tom anděl zazpívá: »Gloria in excelsis Deo!« Pastýři vyskočí a značnou zpívati: »Hops nožky na nožku, poskočme si trošku, koledujme a vinšujme děťátku malému při těch našich jesličkách, při zelených horečkách, tam je ovčák dobře živ, nestará se na odiv, nic nemá na svém jmění, vyspí se na kameni, nic jiného nežádá, na ovečky pozor dá. Zelenej se, bučku, zticha, polehúěku, jak se rozzeleníš, tak nás obveselíš.«

Gryca procházeje se,- zpívá: »Já som bača chudý, s půdy vezmem sobě ikousek kridy, napišme si dary naše, co sme vzali ze salaše, co sme vzali pro Ježíše.«

Začne druhý: »A ty Vašku, Vaculíku, navař kaše na rendlíku, máslem ji poleješ a perníkem posypeš.«

Třetí začne: »A ty Vašku pahrbatý, namaž sobě lojem paty, lojem, lojem, do Betléma půjdem.«

Všichni: »Do Betléma půjdeme, dary sobě vezmeme, tomu Mesiáši koledu naši obětovat budeme.«

Poté pokloní se první Fedor před Betlémem a praví: »Já, Fedor, Tobě, Ježíšku, budu dáti a offerovati tu zlátú ovečku, čapka belavého, jakožto mého spravedlivého.«

Štacha: »Ježíšku, Ježíšku, já ti budu dáti a oferovati hrneček mlíčka, hrneček medu, Tobě, Ježíšku, na kasičku.«