Gryca přijde zdlouhavě a diví se: »Co to tu máte?« Fedor: »Ježiška prvorozeného.« š t achá: »Poklekni!« Gryca: »Ako!« Stacha (přitiskne ho k zeini a praví): »Tako!« Gryca: »Už sem se poklonil, až sem si kolena přelomil. Ježíšku, Ježíšku, já bych Ti měl něco dáti a oferovati, ale sám nemám nic na krpce.«

Doslov, všichni: »Vinšujem Vám šťastné a veselé svátky, menší hříchy, větší radosť a po smrti království nebeské!«

Po večeři vyběhnou dívky před dům, třesou plotem nebo bezem, říkajíce: »Ať tam zaštěká pes, kde můj milý večeří dnes,« nebo »Třesu, třesu bez, pověz ty mi pes, kde můj milý dnes.« Jinde naberou do1 kapsy ořechů, štěrchají jimi před domem, a odkud se pes ozve, odtamtud přijde ženich. Někde, ozve-li se pes, jdou se podívat, jaké je barvy. Je-li temné, budou v manželství nešťastné; je-li světlé, šťastny. Také vyhazují psa oknem (nebo kohouta), a kam běží, z té strany přijde ženich. Vyjde-li dívka, vezmouc štědrovečerní koláč s plechu, před dům, koho prvně potká, ten je jí souzen. Dívky nosí z kůlny náruč nečítaných polen; přinesou-li sudo, vdají se, licho-li, nevdají se toho roku. Též chodí poslouchati za dveře. Slyší-ii ano, vdají se do roka, slyší-li ne, nevdá se. Co uslyší, poslouchajíc z

Vezme-li hospodyně z mísy první tři nejkrásnější ořechy na svůj talíř a pak je uschová, nebude po celý rok nikdy bez peněz. Do dvanácti cibulových slupinek, které představují měsíce, dají po troše soli. V kterých slupinkách je sůl vlhká, ty měsíce budou mokré; v kterých suchá, ty budou suché.