malíková bez dlouhých okolků žádala paní učitelovou, aby přijala do učení ručním pracím její dceru, vlastně dcerušky tfěi-teiovy. aöy ji tomu vyučily. Zemánkova kurážně vykládala: »Mám těch dětí ja.ko hrst máku a potřebuji, aby někdo na ně sil. Nebudu koukat na nějaké to vajíčko, neb hrudku másla za to učeni a pak, kdybyste potřebovali, Frantina vám v. práci domácí poslouží. Éeknu vám spravedlivě: málo jsme ji do školy po-sLaii, tak že se ani číst nenaučila; je divoká a má dobré nápady nějakou taškařici provést, ale při tom k její chvále musím doložit: do práce domácí je jako drak. Může chodit na noc do statku k bratrovi do Zlivě, vždyť je to jen přes řeku, a kdyby bylo někdy zle ona kdekoliv přespí, když ji zde necháte.« Paní uči-teiová, dobrosrdečná paní, ji vyslechla a slíbila, že to s Fran-tinou zkusí. 0 platu za učení se ani nemluvilo; tenkráte se to tak přesně nebralo.*)

Zemánkova odešla a Frantina hned zůstala ve škole. S Boženkou, nejmladší dcerou učitelovou, byla Frantina ve stejných letech a hnedle se seznámily. Frantina pokukovala po kuchyni a po pokoji, do něhož dveře byly otevřeny, a potutelně se usmívajíc, ihned svoje podivení vyslovila: »Vy máte nádobí, jak u Frankla klempíře, a což, prosím vás, k čemu máte tolik postelí!« Boženka se usmála a vysvětlila jí to. Frantina ale vedla slovo dále: »Náš táta spí s maminkou a ještě mají Káču mezi sebou.«

Frantina se pořade na něco vyptávala, co se s jejím rozumem nesrovnávalo a pak z ničeho nic povídá: »Neznáte našeho Josefa1? Ten se vám umí prát, žádný ho nepřemůže, a což na židy písničky skládat. Za jednu takovou povedenou písničku už také ve Vlašimi seděl, ale měl se při tom dobře. Maminka mu dala ranec buchet na cestu a v arestu štípal dříví a dostal dobrý oběd. Veěeir za tmy se vrátil veselej, domů a nadával židům tuplem;, ale za stodolou. A což kdybyste ho slyšela, jak zpívá, když koně pase: zem zrovna duní a div se nerozstupuje. A pak je váni chytrej, to byste, Boženko, jaktěživa neřekla. O posvícení napečeme kolik pecí koláčů, dáme je do síně na slámu a Josef si k nim lehne. To se neptejte, co jich do rána sní! Už se zas těším na posvícení. Koupíme nůši kravského masa, zabijeme prase, kolik slepic, a vykrmených husí. Rozprášíme koláče přáte-