Datum při-J. M. Cis. královském obřadě.hejtmanství krajském. Na Miletíně, dne 29. Marti lota 1679, Jeho Milosti římského císaře, uherského a českého krále nařízení královských hejtmanů kraje králohradeokého. Vilím hrahě z Valdštejna.

Sbírajíc látku o českých cestovatelích, pročítala jsem také cestopis po východě od Jiřího z Drachova. O tomto odvážném Čechu, o jeho rodině a o vydání cestopisu píše podrobně J. Kulík, ve vydání: »Cesta z Moskvy do Číny, kterou s ruským vyslancem Isbrandem, skrze krajiny Ustyku, Syberyi, Taursko a Mongolskou Tartáryi šťastně vykonal: Jiří z Drachova, Čech a rytíř vznešený léta Páně 1693., Po česku vyložená a vydaná od Jana Kulika, měšťana Pražského. V Praze 1800 vytištěná Hrabovských dědiců písmem.«

Na str. 19 v kapitole druhé: Přišedše do hlavního města Ustyky, vyšel proti nám místodržíci města tohoto se vší svou čeledí, kteráž pod ním byla. I žádal, abychom u něho vzali hospodu; že ale pan vyslanec nemohl mu zabrániti, a>by té služby zanechal, učinili jsme tak hodujíce v bázni Boží i děkujíce Nejvyššímu, že jsme tuto cestu místy dosti obtížnou až sem šťastně vykonali.

Toto město leží na břehu řeky Suchaiiy, dobře stavené i také lidnaté, a obyvatelé skrze kupectví a obchody v dobrém stavu jsou. Byl pak čas velikonoční, jakž jsme tu ostali. Všudy byly radosti a plesání z příčiny téhož velikonočního času, a panny obětovaly nám darem vejce červená. Jest to starý a zvyklý obyčej po celé Ruské zemi a téměř u veškerého národu Slovenského, že toho času lidé všeho stavu a povolání červená vejce v rukou nosí, obětujíce jedni druhému darem a ,na ulicích vespolek se pozdravujíce. Kdykoli panna, neboli žena taková malovaná vejce mužskému darem obětiije, povinen jest buď kdo buď, políbení jí dáti, ješto mimo ten čas není dovolíno pohlaví ženskému tak učiniti.

Potká-li jeden druhého na ulici, pozdravují se v ústa políbením a praví po Rusku: Cristos vos chřest; to jest: Krystus vstal. Druhý pak odpoví: Voistono vos chřest; to jest: on zajisté vstal. —