částky cele upadnutých na majetku, a navštívili sme i »bohyňu«, jejíž muž byl opilý jako tchoř! Za to ale »bohyňa« odrapotala celou spoustu čarodějných zaklínacích formúl, i to nám pověděla, že katolíkům jinače, luteránům jinače a židům též jinače se zaříkává.

V Zemansk. Podhradí, 29. 5. 1899. Prosím, aby Ste mi za další uveřejňování národn. písní slovenských neposílali honoráře; nebo není v tom ani řádku, ani slovíčka mého, ale všecko zachytil sem z úst lidu. Od, té doby sebral sem zase značný počet písní a pověstí i jiných maličkostí. Poslal sem Vám pod křížovou obálkou přílohu svatodušního čísla »Národ. Novin«, do které sem na vyzvání redaktora napsal drobotinu o svatod. slavnostech. Nsrní sbírám rodinná jména (příjmení) slovenská. P. ředitel Klvaňa upozornil mne na Kotíkovo dílo (»Naše příjmení«), a radil mi, abych si ho u Vás vypůjčil. Nač bych Vám ale ostouzel, když sem v Backovského katalogu dílo to oznámené našel, a hned sem si ho dal poslati. Na str. 179. v dodatku uvádí Kotík mezi záhadnými jmény, i jméno Mitáček. Ale v Skalici Uh. a na okolí je dosti rodin »Miták, Mitáček«; a já toto jméno odvozuji od podstatného jména »niť« na Vrbovčanských Kopanicech v Nit-ransku, ale i v Moravě okolo Hluku (jako mi p. Klvaňa píše), »miť« vyslovované; a tak Miták, Niťák, buď shovitele nití, nebo nějak s nitěmi se zanášejícího, znamenati může, a nepochází z německého »Mittag«, jako sem se dříve domníval. V mém rodisku, Lubině, je rozšířená rodina »Znachor«. Komu by tu nepřišel na mysel ten veršík: Susedove dieťa má veliký bachor; lebo bude stryga, lebo bude znachor. Znachor, Vedomník, Gnosi és, znatel budoucích neb tajných věcí, čarodějník.

V Zem. Podhradí, 12. 2. 1902. Místo výkresu posílám Vám »in natura« slovenskou vánoční »oštiepku«, pěkně ornamentovanou a s nápisem »SLÁVA BOHU NA NEBI POKOJ LUDOM NA ZEMI«. Můj švagr, Staroturanský farář Culík, dostal tuto »oštiepku« na vánoce z Liptova, a poslal ji mně. Jen škoda, že se nemohu dovědít: vyrábíli takéto »cifrované« oštiepky Makovický v Ružomberku, anebo některý bača na salaši? Zdá se však, že to není »fabričný výrobek«, ale rukou do dřevěné formy vtlačený, dobře přemísený ovčí sýr. Já si i starou »oštiepku« s vrchu oškrábu, pak na struhadle kus z ní postrouhám a- do polévky zamíšárn. Zkuste i Vy: budeli Vám to po chuti?

V Zemanském Podhradí, 26. 4. 1903. Přikládám zde čtyry rozprávečky z Bošácké Doliny pro Váš milý »Český Lid«. Mám jich ještě několik, nikde, na kolik mi známo, neuverejnených; pakli si i ty žádáte: pošlu Vám je rád. Minulé zimy nemohl sem