území. 6. sešit »Č. L.« s bohatým zase obsahem dostal sem dnes, a tak má reklamace předvčerem je zbytečnou.

V Zemanském Podhradí, 6. 6. 1894. Zase se mi dostalo do ruky něco vzácného, totiž kus velmi staré řezbářské práce slovenské, představující pijáka, čerta a kostlivce. Místo zbytečného opisu přikládám tu obrázek. Račte s tím naložiti dle libosti. Nehodili se pro »Český Lid«: hoďte článeček i s čertem do koše! Posledníkrát byl sem spomenul starý džbánek s panákem copatným. Džbánek i výkres s neho mám. Když sem ho nedávno babičkám ukazoval, poučily mne, že ten panák na džbánku nemá cop, ale »ovčácky čapor« (bič) přes plece přehozený. Bylbych pěkně pochodil, kdybych byl do světa vytroubil, že mám starý džbán s copatým pánem, ve vyšívané haleně, šnorovaných nohavicech a s červenými ostruhovanými botami!

V Zemansk. Podhradí 15. 3. 1895. Neznám, hodili se pro "Český Lid« přiložený obrázek ze života podhradských zemanů. Jestli ano, o čemž sáni račte rozhodnouti: pak bych si vyprosil, abych mchl korektúru provésti; pakli se pro »Č. L.« nehodí: prosím o navrácení rukopisu trebárs neírankovano, ąnebo franco, a já vděčně výlohy nahradím poštovými známkami. S velikým potěšením čtu každé číslo »Č. L.« a i z toho se raduji, že spolupracovníků přibývá.

V Zemansk. Podhradí 20. 4. 1895. Eáěil Ste si žádati nějakou maličkost pro budoucí ročník »Českého Lidu«; proto přikládám zde krátký článeček z úst lidu sebraných, žertovných řečí o některých obcích. Stálo by to za práci, sebrati podobné přezdívky z celého Slovenska.

V Zemanském Podhradí. 18. 5. 1895. Milerád vyhovím přání Vašemu, a pošlu svou fotografii; jen že musím až do Treně. Teplíc neb do Píšťan vyběhnout za íotogTaíěm. Uvidíte, že.má tvář nie zvláštneho Vám neukáže. Že svými, kde tu neškodným žertem popretkávanými článeěkami, některým čtenářům veselou ehvíleěku připravím: to mne těší; vím však příliš dobře, že na všem, co sem dosavad počasbal, není nic neobyčejného, ba že to všecko přísnou míru nevydrží. Znám příliš dobře svou chybu, a slabosť, že mi častc i tam z péra vyklouzne žert, kde sem. měl být serióznym. Ostatně, když m toho přejete, sestavím Vám řádeěek mých, po rozličných časopisech roztroušených drobností. Ani sám už nevím o všem, kde co sem do veřejnosti pustil. Této zimy, ač mne zastihla velmi bolestná rána, neboť mi dobrá dcera jen 22 létá po porode zemřela, novorozeňátko zůstalo na živě, ale její zlatá dcerečka právě vtedy, když matku ke hrobu vynášeli, na záškrt zemřela, ale já doma ležel sem na influenci