str. 259
(1925) lednové přílohy kroměřížského »Vlastivědného sborníku pro mládež župy olomoucké«; eo nejstručněji, jen několika slovy, popisuje tam větráky: u Dětkovic, u Háček, u Budětska, u Přemyslovic a u Brodku.
Všechnu práci, spojenou s dalšími články, vykonal jsem š laskavou a účinnou pomocí pánů, jichž jména uvádím na pří slušném místě a jimž tu vyslovuji za to srdečný dík. Přes to schází mi mnoho údajů, jež jsem sehnati chtěl, ale nemohl. Není ic tak snadné, jak se mi původně zdálo;3) myslím však, že v dodatcích pozdějších leccos ještě budu moci doplniti a opraviti. Pročež podávám popis větrných mlýnů v politickém okrese lito-veiském v této prozatímní podobě, ježto sbírání doplňků bude v\ žadovati patrně ještě hodně mnoho času.
Získanou látku jsem rozdělil ve dvě části: první pojednává o mlýnech, jež dosud stojí, druhá o mlýnech, jež zanikly.
II. Mlýny větrné v politickém okrese litovelském.
Třídím: A) Mlýny, jež stojí dosud: 1. u Dětkovic (viz, vyobrazení), 2. u Jednova, 3. novosadský u Přemyslovic, 4. u Brodku.
(Pokračování.)
*) O větrácích u Libhoště jsem zjistil sám, ubíraje se dne 2. listopadu 1925 pěšky z Příbora do Nového Jičína, že jeden z nich patrně ten severnejší, jenž byl celý dřevěný, jest stržen docela, kdežto druhý, jižnější, jenž jest zděný, stojí dosud na důkladném, táhlém kopci naproti kostelu, avšak nemá křídel a je přeměněn v obytné stavení. Muž, s nímž jsem spěchaje k vlaku, krátce o tom mluvil, řekl mi, že větráky ty byly zrušeny již dávno, již před válkou, a nemýlím-li se, náležely jistému Hanzelkovi. O jiných zprávy podati nemohu, pořídil jsem však soupis větráků na Ostravsku (od Přerova k Ostravě, na Moravě i ve Slezsku a na Hlučínsiku), jejž uhovám zatim v rukopise.
a) Bitvu vylíčil Alois Jirásek v povídce »Bitva u Kresěaku« (Z dávna i nedávna, Topić, Osení, č. 50), praví tu: »Eduard král na svém koníku pozoroval u větrného mlýna nejvýše na výšině kolo-tání obrovského zápasu«. Za to zprávu Karasovu potvrzuje na př. vypravování i obrázek v knížce »Six Famous Stories from English History« (London) .
3) Jako zajímavý doklad připojuji úryvek z dopisu pana Bohumila Buriana, ředitele měst školy v Konici (3. října 1925): >>... podle přání Vašeho byl jsem z pozemkovém úřadě, ale nalezl jsem posud jen zápis o povětrňáiku v Suchďoile, jeiž Vám 'zasílám. Marně jsem hledal některé jiné, neboť povětrňák byl pokládán za majetok movitý a tudíž do pozemkovýah knih nezapsán. Chci pokusiti se něco zjistiti prohlídkou listinářů, což ovšem nebude ianad... Pokud snad byly mlýny zděné, jako suchdolský, tu byly zaznamonáiny. Všímal jsem si této věci při prohlídce tereziánského a josefínského katastru v Brně, ale rovněž ničeho jsem nenašel. Ädá se, že^ jsou veškeré ty mlýny teprve z nedávné doby ...« Že dřevěné větráky skutečně byly majetek movitý, o tom zajímavou zprávu jsem zaznamenal při větráku novosadském u Přemyslovic.
|
