love Hradce), na Moravě jsou a ve Slezsku je jich několik u Bílovce. I v Dolních Rakousích je jich dosti.

Velmi mnoho větrných mlýnů je v Holandsku. A přece jsou dnes větrné mlýny takové, že v nich neschází žádný moderní stroj mlýnský.

Vnitřní zařízení větrných mlýnů je totéž jako u mlýnů vodních. Na konci hřídele ústícím do mlýna sedí lícní kolo, jež za-lbírá do kladnice na svislém hřídeli. Poněvadž do větrných mlýnů často udeří blesk, netrčí za bouře křídla svisle do výše, nýbrž jsou postavena křížem.

Ostatní poučení najde si čtenář v knize Karasově sám. Připojuji k němu pouze několik poznámek. V Ottově Slovníku naučném dělí se větrné mlýny na německé, při nichž se proti větru natáčí celá budova, a na holandské, při nichž se otáčí jen vrchní část zděného spodku (střecha).

Větrným mlýnům a jejich dějinám pozornost věnoval také Prásek. Podle výkladů Práškových (Selský archiv II., Olomouc 1903, »Žerna, mlýny na Moravě od nejstarších dob až po r. 1340«, str. 20 až 29) Němci i Slované přejali prý mlýny z Italie, o čemž svědčí vlašské jméno tohoto stroje (mulino). První umělé větrné mlýny dostaly se k nám asi teprve po válkách křížových, kdy mlýny stavěly obce, kláštery, města a biskupové. První umělý mlýn na Moravě vznikl prý asi okolo r. 1150. (??) A z roku 1340 máme zprávu, že prodáno Bavorovsko na Opavsku dominikánkam ratibořským, a to se vším příslušenstvím i s mlýny větrnými a vodními. Avšak větrných mlýnů tehdy mnoho ještě nebylo, neboť r. 1571 v Těšenicích u Vratislavě opat zbudoval za sto tolarů povětrňák (molam pneumaticam).

Mimo to našel jsem v »Selském archive« (1905, str. 64) zprávu J. Loehmana o větráku v Břestě u Kroměříže, jenž tam r. 1807 vznikl smlouvou mezi obcí a dvěma społusousedy, s nimiž obec »shandlovala« místo nad hliníkem. R. 1814 pak jednala obec s Janem Smetanou, »povětrným mlynářem« o plat z mlýna, jenž mu v době bankocetlí se 20 zl. snížen na 13 zl. v šajnech, ale povinné vědro piva mu neodpuštěno. Konečně má »Selský archiv« (1904, str. 128) kratičkou zprávu o větrném mlýně v Březsku u Konice, tedy v politickém okrese litovelském.

Na konec tohoto úvodu ještě poznámku. Hledal jsem zprávy o větrných mlýnech v kronikách Zikmunda Wintra o českých řemeslech, živnostech, obchodu a průmyslu atd., ale nenašel jsem jich.

O větrných -mlýnech na Litovelsku (Konicku) napsal článeček Jan Skála-,' řídící učitel v Ochoze u Konice, do letošní