»Slovenská čítanka« ve druhém vydání je vlastně kniha z brusu nová, původní.

Podává »Slovenská čítanka« ve druhém vydání více, než název napovídá. Podává věrohodné vylíčení příprav k osvobození (Masaryk, Štefánik), dějiny celého převratu, zejména pokud se ho Slováci účastnili. Jsou to většinou údaje a záznamy posud neznámé, jež tu čteme s překvapením po prvé. Dobré i trpké zkušenosti posavadní nutkají ke chvále i k žalobám a steskům i k radám o polepšení a nápravě. Kniha stala se takto tribunálem, kde vlastenci Čechové i Slováci z nadšení a z lásky k osvobozenému Slovensku závodí v návrzích o zdokonalení a o vyrovnání poměrů slovenských, leckde neutěšených a neshodujících se vždy se žádoucí představou o nezbytnosti národní jednoty československé.

Je svatou povinností všech knihoven vědeckých i veřej-n5%h, všech škol, středních, měšťanských i obecných a odborných, aby »Slovenskou čítanku« zakoupily. Soukromé knihov-ny, sledují-li vážné cíle, s vědomím, že některé knihy mohou se koupiti a jiné že jsou nezbytnou podstatou soukromé knihovny, nemohou vypustiti »Slovenskou čítanku« z rozpočtu. Vzdělávací spolky, družiny dorostu, besedy čtenářské, mají tu pramen ušlechtilé četby na schůzích spolkových... A na Slovensku!? Nechť »Slovenská čítanka« hned vedle bible se klade jako upřímný rádce a učitel. Jest »Slovenská čítanka« pravdomluvným zrcadlem dnešního Slovenska, jeho stavu skutečného, bez příkrasy i bez příhany nakresleného, jeho radostí i bolestí, jeho bývalých zklamání i .nynějších nadějí a přání v Čsl. republice. Poctivá slova J. Holubyho a ředitele K. Kálala nechť každý čte na Slovensku opět a znova, zvolna, s citem a opravdovostí. Skřípne-li někde kolečko v tom celkovém stroji, na-skočí-li někdy kaz, ve »Slovenské čítance« nalezne Slovák útěchu, posilu a zároveň pokyn k upevnění a pravidelnosti, k očištění a vyleštění. Jen důvěru a lásku vzájemnou! A nezapomínejme, že je to v naší republice vzácný zjev, aby tolik badatelů, tolik spisovatelův a umělců rozmanitého přesvědčení, hledisek politických, literárních i kulturních, sjednotilo se v jeden šik svorný, řízený ideálními snahami vlasteneckými.

Doufám, že již vysvitlo jasně, proč se nemohu odloučiti od »Slovenské čítanky«, proč jsem si ji postavil do příruční knihovny ve své pracovně doma, proč se mi tedy stala (po rusku hovořeno) knihou »nástolní«, nepostradatelnou.

Kniha má název: »Slovenská čítanka«. Druhé, zcela přepracované vydání, připravené péčí Moravskoslezské Besedy v Praze. Uspořádal Jan Kabelík«, v Praze, 1925, nákladem E-