Zlatá kníha vědomostí o Slovensku.

Staré latinské pořekadlo, »Mají knihy svoje osudy«, osvědčilo se celou pravdivostí u »Slovenské čítanky«, které tato stať jest věnována. Vyjde knížečka, o několika stranách, často jen otisk, pořízený v několika výtiscích, má štěstí. Sloupce novinářské rozplývají se chvalozpěvy % péra známých a přátel, často hned připojen obrázek hýčkaného spisovatele, spisovatelky. Než se nadějete, vychází »druhé« a další vydání. A zase »citelná mezera vyplněna...« Opakují se pocty, uznání blaženému spisovateli, jemuž osud dopřál dosti vlivuplných přátel a ctitelů i hojného odběratelstva...

Vyšlo dílo, jež stav-ím v celé literatuře po převratu me>zi první a nejdůležitější, i So do obsahu, i co do úpravy a nákladu. Skoro nikdo o tom neví. Kniha o Slovensku! Místo pouhých deklamací o krásách slovenských, místo ledabylého mazleni bezúčelného s lidovým podáním, místo obrázků selankovitých, přecitlivělých, sladkobolných, nepravdivě zkreslených ze života lidu slovenského atd. — Pravá kniha o Slovensku. Kniha kterou sepsali přístupným slohem poutavým vedením nadšence a znalce redaktora nejvážnější naši badatelé a spisovatelé (mezi nimi mistr Jirásek), Čechové i Slováci, ve svorné lásce ke Slovensku, s touhou, aby každý občan Československé republiky zahloubal se do této zlaté knihy vědomostí o Slovensku. Jest na časei, aby oid pouhých »dojmů ;<, letmo načrtaných na potulkách po Slovensku, od úvah, často na černo zbarvených, od povrchní znalosti přírodních poměrů, od zeměpisných a národopisných kusých poznatků, od matných představ o dějinách slovenských z dob nejstarších až do převratu, od vybájených vidin o báje-slo'ví — aby tedy každý uvědomělý občan naší republiky a zejména naše kruhy intelligentní přečetli a znova četli »Slovenskou čítanku«, kterou bych nazval z plného přesvědčení evangeliem, zlatou knihou vědomostí oi Slovensku.

Podávám dále obsah podrobný. Zatím pokračuji ve chvále o významu a důležitosti zlaté knihy. První vydání za Eakoit-skouherska nemůže se rovnati vydání tomuto druhému. Staletá pouta, okovy v žalářích, pohrůžky, pronásledování od úřadů maďarských, nedovolily rodákům slovenským psáti o Slovensku tak, jak vyžadovala pravda. Dnes po shození jařma mohou Slováci, jako Čechové psáti podle přesvědčení a tu ovšem obsah »Slovenské čítanky« ve druhém vydání liší se od vydání prvního.