rukávy; tyto jsou doipolou stami všité. Stan je dvojí: predný stan (predný driečik) na ňadrech a zadný stan (zadný driecik) na hřbetě. Obyčejně stan sahá do pasu, ale někde rpasu nedo^ sáhuje, aneb zadní istan jest mnohem kratší než přední, jenž se zakasává, kdežto zadní volně splývá, takže je tam stanka rubá-čová odhalena (Bošáea, Podkonice, Čiěmany). Někdy jsou stany na oplecku dlouhé pod pás (Váižec, Istebné), anebo se k němu přišívá v pasu »nadšivok«, prodlužující jej pod pás (Turec). Jinde jsou stany tak nepatrné, že vypadají jen jako¦úzkéi.ruhy, spojující rukávy (Slatina). Qpleeko s ruíkávy se někde přišívá ke košilím (Vážec). V Liptově a ve Spiši navlékají opiecko i na košili s rukávy. •

Název »opilecko« pro rulkávné košilky je na Slovensku obvyklý; jenom župy západní, bratislavská, nitranská a tren-čanská, užívají názvu »rukávce«; v treněanské se oba názvy míchají, někde vládne ten, jinde onen. I tzdá se, že ise název >rukávce« dostal na Slovensko z Moravy.

Stany se skládají jehlou (nasibierané, nabrané, srám'ené) do jemných vrapů (riasy, rance), které na jejich hořejší části kolem hrdla lemuje obojok (golier, grano). Přední stan je dopoly aneb i celý rozstřižený na rázporok (roaparok, nádro) a zapíná se »háčkom na babku«, aneb se váže šňůrkou ma slučky«, aneb se spíná i špendlíkem. Obojok je úzký stojatý proužek, ale býval též široký obdélník, přehrnutý na hřbet: hazuka (Cervenkameň), po způsobu námořních límců. Obojky jsou obyčejně vyšívané, i tam, kde jiného vyšívání nemají. Velice rozšířené je přišívání krajek, »kresle« lávaných, k olboijkum někde úzce, někde široce rozložených; které v Bratislavskú a Nitransku spadají až na ramena.

Kukávy byly původně všude »rovné« (»na skos«). Nyní se takové nosí málokde, a to jenom do práce; jinak se nosí uzavřené, t. j. sbíhající »se v řasách do1 lúizkých pásek, obalků (liemec), které těsně o'bjímají ramena. Opledka (riukávce) s rovnými rukávy jsou »slovenská«, se staženými »německá«. V okolí Piešťan je límec na rukávech výše 10 cm na způsob manžet široký, jemně vyšívaný, po šířce razipáraný; zavazuje se v zápěstí išňůrkou, převlečenou preis »gaičku« (»prievlaik«). V souhlase s kresleni visí také z obálku [krajkové olkruží »taale (taelíky)«, jež rvi Bratislavskú a v Nitře dosahují velkých roizměrů. Krésel a taele se tam staly též samostatnými a připínají se o sobě k svátečním rukávcům. Krésel tedy souvisí s obotjkem, jenž jest zlatem vyšívaný; krésel je krajkový, ale taele jsou vždy z tkaniva a vyšívané. V dolním Tremčansku a v horním Nitransku jsou rukávy po-