vají naproti sobě dvě špičky (rožky), pysky, babičky, zuzky, ii-ziere. Ozdobou živůtku na, celém Slovensku je premávaní aksamitovými studiami (partieemi) ve třecb souběžných řadách kol dokola.

Za živůtky nastoupily v Nitransku a Bratislavskú prúde, damasky různých barev, nejvíce modrých, s mírnými pysky na hrudi. Damašky jsou beze všeho vyšívání, šije je krejčí; prucie bývají ze strakatých látek a zdobeny kraijkanii.

Na Brezové brusľaky starší módy jsou hedvábné a spínají se stříbrnými plíšky.

Pás. Přes sukni, zástěru a živůtek si ženy váží pás. Pásy jsou rozdílně provedeny. Najroizišiřen&jŠí je pás pletený (sak) z vlny, harašil, konopi, obyčejně barvy červené a tmavomodré, řidčeji černé a žluté.

Nejskvělejší ozsdobou dívčí hlavy je parta. Kdysi byla parta na Slovensku všeobecně od dívek nošena, dnes již na mnoha místecih zanikla, jen věnček se všude zachoval. Parta je obyčejně, tu užší, tu širší ipruth, ozdobený vyšíváním, perlami, plíšky, špendlíky, zrcátky, penízky, stranami a pod.; vzadu se svazuje šňůrkou a ověšuje množstvím pestrobarevných stuh. Někde má též ipodobn válce, jinde feoruny.

Čepiec jest odznakem vdané ženy. Na Slovensku se najde množství čepců rozmanitých forem.

Čepec se skládá ze dvou dílů: z dienka a z náčelníka. Dienko pokrývá temeno hlavy a uschovává vlasy. Náčelník je pruh objímající vrch hlavy a je s dýnkem sešit. Vpředu směrem k obličeji je náčelník c>zdaben pletenou nebo vyšívanou čipkou (krajkou), která někdy sama 'zastupuje náčelník (Liptov, Orava, Spiš). Často jest i celý čepec z krajek.

Šatka, ručník. Ve sváteční nebo slavnostní dni si ženské za-

baiki jí hlavu přes čepec dlouhým šátkem (dlhá šatka, dlhý ručník,

polka, uteráč, dlhá hustka, placho tka). Je to asi 3 až 4 m dlouhý

a 30 až 60 om široiký kus tkaniva, obyčejně lněného; ale bývají

též z jiných látek, vždy barvy bílé.

Mužské kroje. Slovenští sediaci si nechávají růsti dlouhé vlasy, jež uprostřed hlavy rozčesávají na dvě strany dozadu. Mladší vrstva isi vlivem vojny stříhá vlasy »na krátko«. V první polovici minulého století ještě nosili ve mnoha stolicích vlasy zapleteny ve vrkoči ch volně před ušima spadajících, kačky zvaných; dnes nosí kačky již jen někteří starci v Gemerskú, Liptovskú, Novohradskú, ale zvláště ve Zvolenskú. Bradu slovenští sediaci nenosí a kníry jen v krajích, kde se stýkají s Maďary.

Věnoval jisem v člámku Soehánově pozornost hlavně ženskému kroji. Pokud se týče kroje mužského, rovněž důkladně po-