»O chalópek táhlé kopec, na xeni kopečko stoji rozvrzané větrák v zešlym ěepečko a do1 jeho koróbičke na brabce a na iřičke sviti slonečko.« (Ondřej Přikryl: »Véšovské větrák« ve sbírce »Rozmaryn« str. 89 vydané v Prostějově r. 1922.)

Větrák nebo povětrňák1) je dřevěný větrný mlýn, obedněný čtyřmi stěnami a pokrytý střechou. Uvnitř má tři místnosti nad sebou, podlahami »dlážkami« oddělené: I. spodek nebo přízemí »pode mlénem« neboli »pod větrákem«. (Obr. 1. i 2 :1.) II. první palro, kam teče mouka, je »mlénica« se šalandou, (obr. 1. i 2 : II.), III. druhé patro pod střechou, kam se zanáší obilí, je »zanáška« nebo »u kola«. (Obr. 1. i 2 : III.)

Výška větráku od země do hřebene střechy bývá 12 m, šířka stěn 5 70 m až 6 m. Stěna větráku, kde jsou křídla, je přední, stěna, kudy se do větráku vchází, zadní a ostatní dvě jsou boční, levá a pravá. Rozměry celé stavby a zařízení větráků jsou v staré míře: na sáhy, střevíce a palce »cólo«; sáh (1°) — 1-89 m, střevíc (ľ) = 31-6 cm, cól (1") = 26 mm.

Větráky na Hané stavěli často němečtí sekerníci >>míl-bauři« ze sev. Moravy (od Vel. Losina nebo z okolí St. Vody) a od nich asi jsou některé německé názvy mlýnské.

Bedněni větráku. Vnitřek větráku je zakryt čtyřmi stěnami o výšce 5° a šířce 3° a střechou. Dřevěná čtverhranná kostra bed-nění se jmenuje »kleca« nebo »stavba« a skládá se z trámoví obitého »deskami« (prkny); trámy i prkna jsou z měkkého dříví.

Při stavbě větráku zadlabali sekerníci, nebo tesaři do čtyřech stojatých -rohových sloupů (č. 1.) »slóp« (5° vysoký, 11" tlustý) 20 ležatých trámů »ryglů« (č. 2., a něm. Riegel, závora, zde paždík), po 5 v každé stěně. Z ryglů jsou 4 hlavní (délka 3", tlouštky 9"/10") a 16 slabších (o délce 3° a tlouštce 6"/7"). Dlaby pro sousední rygie jsou v každém sloupě nad sebou, aby se tělo sloupu příliš neseslabilo, když by byly naproti sobě.

Rýgie jsou rozděleny po celé výšce stěn ve čtvercích takto: 1. v přízeinku 4 spodní, asi % m nad zemí a 4 stropní pod stropem »podlaho« mlýnice, (přední a zadní rygl je zadlabán níže, v rovině 4 trámů podlažní ch s oběma, rovnoběžných, o tlouštce 8"/9 "); 2. ve mlýnici jsou 4 rygie v polovici stěn a 4 pod stropem zanášky, (4 trámy podlažní jsou rovnoběžný s bočními rygli a mělce zadlabány na středním ležatém tramě v mlýnici); 3. v aa-nášce jsou 4 rygle v polovici stěn a kromě nich leží navrchu sloupů iónových 2 boční trámy podkrovní »podkrovnice< (3° dlouhé, 879" tlusté) a 3 příčné trámy »podvalnice« (3° délky, 9"/10" tlouštky); z podvalnic leží přední na čeíní stěně, zadní na zadní stěně a vnitřní pohyblivá »polica«, která se klíny »stavěla«, leží asi Vá m před zadní stěnou.

Ze silnějších 4 ryglů »hlavních« jsou 2 v bočních stěnách při