nářadí. Moučnice mívaly krásně vyřezávané celo, v němž bylo Boží oko uprostřed paprsků, výpady sít měly ústí v podobě jemně řezané otevřené psí tlamy a každý sloupek nebo příčka byly řezbou ozdobeny. Dnes, kdy se na větráku většinou jen tlu-ěuje (šrotuje), tohoto nářadí se neužívá a zbyly z něho namnoze jen kusy, někde v koutě mlýnice uložené.

III. Druhé patro větráku »zanáška«. Zanáška je místnost poď střechou, kam se zanáší obilí na mletí; v zanášce jest: paleční kolo, mlýnské složení a koš se vším, co k nim přísluší. Na stěně zanášky bývá skříňka s drobným mlynářským nářadím.

1. Paleční kolo převádí pohyb na mlýnský kámen; má tyto části: hřídel, ramena, věnec, palce a brzdu.

a) Hřídel (č. 19.), hanácky: »zřídel« i »zhřidel« je tlustý dubový trám (3° dlouhý, 23" v průměru, i silnější). Sekerníci vysekali hřídel do 8 hran hned v lese z vybraného rovného kmene . dubu »zeleňáku« a natřeli jej vápnem, aby nepraskal/ Nejlepší hřídel byl z dubu, jehož vlákna se točila ve směru pohybu; někdy byl hřídel vysekán i do kulatá, byl-li z dubu slabšího, aby se příliš neztenčil, když by se všecka běl do hran měla osekat. Hlava hřídele je silnější a vyčnívá asi na 1 m ven z větráku, krk jeho má širší výřez, aby bylo volno, když by kolo šlo těsně v náboji a leží uvnitř bednění na ležatém tramě »podvalu s v železném ložisku »sedle«. Tření na dřevěném hřídeli je pro jeho větší objem i pro silnější odpor dřeva větší nežli na železném a proto bývá hlava litá nebo krk jest obložen železnými podélnými paprsky; uhnije-li hlava, nahrazuje se novou, zasazenou i s krkem do vidlice hřídele a pásy staženou. Trup hřídele prochází středem zanášky asi ve výši 2'2'0 m a křížem přes matku ve mlynici) a konec hřídele okutý 6 zděřemi leží železným čepem (3" tlustým) do těla zapuštěným ve »zhlavíčku« a v něm se otáčí. Zhlavíčko je ložisko (6") vyřezané z jasanového dřeva »od odeňko« a je zaklinováno ve výřezu silného trámku »zhlaví« (obr. 4.), 4 dlouhého, 10"/10" silného), jehož oba konce leží zakli-novány v mělkých dlabech obou příčních trámků »poliěních,« neboli »saní«. Konce saní jsou rovněž zaklinovány v dlabech na okrajním tramě »podvalnici« a na druhém tramě s ním rovnoběžném »polici«, která jde asi na palec pod tělem hřídele přes celou zanášku do protějších podkrovních trámů a má pod hří dělem mělký výřez pro klíny, když by se měl hřídel nazdvih-nout, aby se vychozené zhlavícko vyměnilo. Klínky ve zhlavi a v saních se pomáhalo, když kolo moc »palčilo«, šlo-li totiž těsně, neboť při mletí, byla-li hlava vychozena, stlačoval vítr hřídel dovnitř a přirážel kolo k převodu; proto se zhlaví-proti středu klínovalo, aby se kolo odtáhlo a uvolnilo. Na čep hřídele se kladl