macích tkalounů užívalo se laciných výrobků bavlněných, jichž se. v obchodě dostávalo všady, kolik kdo chtěl.

»Kalouny« výroby domácí však dosud lze spatřiti u starých kanafasek a zástěr, protože zde vydržely věk, ježto vynikaly pevností u kupovaných nebývalou.

Do let osmdesátých, ba leckde i ještě déle, robily se u nás tkalouny po celém venkověrpredlo-li se a dralo většinou v zimě,

1. Ukázky tkalounů, vyrobených za Světové války na Humpolecká. Foto: J. Kopáč.

bývalo tkalounkářství zaměstnáním letním a při tom (řekli bychom) »lepším«, protože při něm nebylo obavy, že se kdo umaže nebo zapeří. A tak bylo lze spatřiti tkalounkářku v létě i v uy-děli v obleku svátečním na dvoře, na sadě nebo v zahrádce, kterak robí »kaloainy«.-

Výroba byla celkem jednoduchá. Stačilo opatřiti si několik barev příze a poříditi si ruční stávek. Přízi bílou opatřily si ženy po domácku ze lnu na přeslicích, leda že si ji ještě na bělidle vybílily;, přízi.barevnou kupovaly v městě.