osad zakládaných, studoval tehdejší methody práce uiěřieké a došel přesvědčení, že posavad nedělo se to všude a vždy správně. Poi německé knize o mírách a váhách (Böhmische Arithme-tica, worin, die Arithmetica nach den böhmischen, österreichischen und schlesischen Münzen, Maassen und Gewichten ... dargestellt wird, Neuhaus, 1738) vydává praktickou knížku

0 měření po česku s náavem: Pro hrubě vážený, nyní ale zavržený, neboližto reformírovaný falešné zemoměření, podle nějžto mnozí, obzvláště v české zemi měření se ujímající pp. ouředlni-ci, pp. myslivci a jiní již za tohoto věku, nei bez malých chyb pokračovali a až posavad pokračujou. Pro napravení a budoucí uvarování takového falešného měření,na světlo vydaný od Petra Kašpara Světeckýho, ten čas kníž. Švarceňib. zemoměřiěe. V Jindřichovém Hradci vytiskl František Petr Hilgartner, Léta 1738. Knihu tuto věnoval Světecký Jiřímu Šovlovi, »panství Třeboňského dobře meritirovanému obročnímu!« Věnování jest proto důležité, že opravuje všecky posavadní údaje životopisné

1 literárněhistorické, počínajíc Jungmannovou Historií literatury české. Knížku neznámého autora O' zeměměření dostal o-bročný Šovl a dal přehlédnouti Světeckému, kterýž knížku tedy cizího původu opravil, opatřil výpočty obrazci názornými, ale sám jí nenapsal a sám také neútočil v ní mimo zmínku v předmluvě proti knížce, prý pojmenované od neznámého spisovatele »Způsob měření bez mnohé arithmetiky«, jak se obyčejně a všude uvádí. i

Když bylo Světeckému (zároveň s archivářem Vávrou) svěřeno pořádání archivu knížecího v Třeboni, pohroužil se s neočekávanou horlivostí do historického^ studia, naplnil čtyři objemné folianty (každá přes 700 stran) opisy a výpisy, správnými i mylnými, listin a záznamů archivních, pod názvem »Historické zprávy nejvíce co' oprava a doplněk ku Paprockému sebrané« v letech 1752—1766. Tato snůška látky historické nepozbyla ceny, ježto podle tvrzení archiváře Frant. Mareše obsahuje opisy mnohých listin, dnesi ztracených.

E. 1767 rozesílal návěští tištěné, že vydá v 13 knihách dílo: Rafika česká stavu duchovnému a náboženství, jakož i také nejvyšším, vyšším a nižším rodům, kostelťim, klášterům, špitálům, městům, též budoucím kronikářům a zvláštních rodů spisovatelům ... na bezpečné a dokázané historicko-geiieolo-gieké paměti ukazující. Srv. Jungmann, Hlst. Lit. Č. V. č. 347. Hlásili se zejména kněží tehdejší za odběratele, ale proti vydání díla postavily m na odpor pikle úředníků třeboňských. Škoda, že dílo toto, ať již nedokonalé, nevyšlo tiskem. Chudá genealogická literatura česká byla by jistě touto knihou oboha-