bývalých, Praha, 1909. 2. svazek. Den. se krátí, noc se dlouží (Martin, Cecilka, Ondřej, Barborky, Mikuláš, Lucie, Žber), 1910. 3. Hoj, ty Štědrý večere (od vánoc koledou do Novénu roku), 1910. Tam dokládám a vykládám mnohé obyčeje, pověry, zvyky, koledy, schůzky, zábavy, jež dnes jsou již v lidovém podání značně otřelé i často již dnes nesrozumitelné, nejasné. Ze svých zásob (kde hlavně mimo vlastní moje zápisy jsou záznamy přítele mého, předčasně tragicky skonavšího Štěpána Dvořáka v Milevsku) vybral jsem jen ty kusy, které se v každé krajině neopakují a mohou se pokládati, aspoň svou úpravou a výkladem, za rázovité zvláštnosti našeho kraje rodného. U jednotlivostí, na př. u sýpky pastýřovy na Ondřeje, již se neodvolávám na obšírné vylíčení v uvedených knihách.

Před sv. Ondřejem. Před půlnocí myje ženská světnici a když ji domyje, jde ke dveřím, otevře je a co tam spatří, to se jí do roka stane.

Na sv. Ondřeje byla hromada všech sedláků »Sypali« obilí pastýři 'za pastvu. Pastýř obecní byl povinen je pohostiti. Obyčejně zabil prase a upekl v peci a pastýřka usklízela velký hrnec sýra. Domkáři při tom platili za pastvu dobytka. Obyčejně byla veliká pitka, která trvala často dva dni. (Benda, Hrazany.)

Na sv. Ondřeje modlí se dívky při večerní modlitbě: »Sv. Ondřeji, pověz mi potají, pověz mi v dnešní sen, kdo je mi za muže souzen.« (Doubek, Milevsko.)

Martinský rohlík je pečivo, Které pekávali a místy ještě pekou na sv. Martina. Zadělají bílou mouku, do ní dají příslušné koření a nechají to kynouti. Zkynuté těsto pak zválejí a nechají znova kynouti. Potom je rozválejí, dají do něho povidla, zavinou a rohlíky nechají opět kynouti. Pomažou je vodou nebo vejcem dle toho, jak je chasa nebo selka hodná. Pa;k je dávají péci do peci bez pekáče. Jimi podělují obyčejně chasu vandrující a příbuzné. (Hanzlík, Božetice.)

Sv. Martin měl prý nevlastní matku, která ho chtěla otrávili. Když pekla koláče, dala do jednoho jed. Aby prý jej poznala, tedy si jej zahnula. Ale když koláče vyndala z pece, byly všecky zahnuté. (Koutník, Přeštěnice.)

Martinské rohlíky »zahybáky« u nás pekou z vyrážky (žitné mouky) nebo z bílé mouky (pšeničné). Dovnitř dají povidla a na venkiu pomiaižou máslem. O Martině je dávají čeledi, neb i pastýři. (Novotný, Zhoř.)

Pekou je v různých vsích o Martině, a vandruje-li tehdy chasa, dostává je na cestu »vandrovnice«. Každý dostává při odchodu jeden velký zahýbák z pšeničné mouky, naditý mákem, a jeden zahýbák žitný, uvnitř s povidly. Rohatých koláčů (van-