3. výstup. Anděl: Gloria in excelsis Deo! Pastýřkové, probuďte se, vstaňte rychle a nemeškejte, narodil se vám Spasitel, Ježíš Kristus Vykupitel, leží v chlévě unavený a velmi zimou sklíčený, pročež i vy nemeškejte a po něm se pilně ptejte. (Odchází na své místo.) Vítek (se probudí a budí Vávru): Hej, hej, probuď se bratře Vávro, vždyť již hnípáš dosti dávno! Vávra: Mlč a nech mne spáti ještě, vždyť tě zjí krkavci přece! Vítek: Povídám ti, vstávej snažně a poslouchej řeči vážně. Přišel sem anděl krásný, záře převelice jasný a povídal mně cosi mnoho, i věř, bratře Vávro, že něco bude z toho. Vávra (protírá si oči, klekne na kolena): Co jsem poklek' na svá kolena"? Zdali je to tak velká novina? Jak živ jsem to neviděl, ani neslyšel; jistě byl to Boží posel. (Vstane, uhodí holí o zem a pokračuje:)* A Vítku, Vítku, víš-li pak cestu k tomu Betlému městu'? Vítek: I vímť já jistě cestu k tomu Betlému městu, jen hleď za m n on kráčeti, bysme se tam oba šťastně mohli dostati. (Oba pastýři vezmou potom svoje dary, kráčejí k Josefovi a Marii a zpívají při tom první slohu vánoční písně »Narodil se Kristus Pán, veselme se«. Když dojdou před Josefa a Marii, poklekne a praví Vítek: Ó, ty slavný králi, daruji já tobě toto kůzle, abys mně neměl za zlé, neb bych ti byl přines beránka, ale vím, že by tě potrkal růžkama, protož požehnej mé ovečky a mé drahé kozičky ochraň od vlka, rysa, zubatého škůdníka. (Vstane; načež poklekne) Vávra: Já jsem svůj sýr a chléb snědl, neb bych byl velice jedl, neb nemám na svém bydle více než tento uzlík krupice; přidávám ti na kasičku, kdybych jen měl také lžičku, pročež se hleď dobře míti, my musíme dále jíti. (Vstane; oba odevzdávají své dary).

4. výstup. Maria: Ó, vy milí pastýřkové, děkuji vám za dary takové, které jste mně učinili, tomu dítěti prokázali.

5. výstup. Josef: Ó, vy milí pastýřové, mějtež od děťátka požehnání, by vám mléka přibývalo a vašim ovečkám nic neškodilo. Oba pastýřové (uhodí holemi o zem): Zdráv hádal! (a odejdou na svá místa ke dveřím).

6. výstup. Kašpar: Ej, radost nad radostí, která se stala v rychlosti. Slyš, můj Melichare milý! Melichar: Co poroučíš, králi milý? Kašpar. Slyš i také, Baltazare, povím vám noviny pravé: Narodil se nám Spasitel, Ježíš Kristus Vykupitel, leží v clťévě unavený a velmi zimou sklíčený; pročež i my nemeškejme a po něm se pilně ptejme. Pojďme ke králi Herodesovi, on nám o tom nejlépe poví, kde by se měl naroditi, on nám zprávu učiní. (Jdou ke králi Herodesovi.)

7. výstup. Herodes: Vítám vás, bratři, vítám vás všecky tři, ze vy jste přijeli, abyste ode mne zprávy zvěděli, ale já žádné zprávy nemám; jen jděte a po něm se pilně ptejte. Až ho nalez-