odpuštění: ať jsme Tvého narození účastni do svého skonání.

1. Bůh se nám dnes narodil, narozením lidským člověčenstvím se od.il, v životě panenským, učiněn jest děťátkem nestihlé mocnosti, narození nemluvňátkem, jenž jest od věčnosti. 2. Ježíš jméno mu dali, jakž Otec rozkázal, matku mu pannu dali, jakž Otec přikázal. Ježíš toť jest Spasitel, sladké jméno Ježíš, a jistě Vykupitel, jenž jest pravý Mojžíš. 3. Ach, což jest ušlechtilé to Boží děťátko, přešťastná jsi té chvíle toho Syna matko. O, milostný Ježíši, děťátko andělský, že jsi v jeslech složilo své telo panenský. 4. Zde jsi v kouteík potajích a mezi hovádky, moha mít překrásný ráj, paláce i zámky. Zde jsi sobě vyvolil tak chudičkou matku. Moh jsi sobě vzácnou vzít, minohých paní statků. 5. Měly bejt poduštiěky, měkoučké děťátku, seno, sláma postel Tvá, máš jako hovádko. Takii jsi se snížilo, o dítě andělský, že jsi v jeslech složilo Tvé tělo panenský. 6. O, předivně zrozený, a panny zplozeného. Kdož jest Boha kdy spatřil tak poníženého. Budiž nám k vykoupení, 'to všichni žádáme, a budiž nám k spasení, to všichni hledáme. Amen.

Mé jsi potěšení, můj Ježíši, má radosť největší, má radost největší, miij Ježíši. Bych pro Tě opustila, co na světě mám, dost mi iast, Ježiši, když při mně sám. Tuť mysli nehutná (nechutná) nic zemského, Tě žádá, Ježíše nebeského. Miluji Ježíše, že dobrý jest; miluji Ježíše, že libý jest. Miluji Ježíše, nebo Bůh jest, miluji Ježíše; neb pokoj jest. Ježíš mne miluje, milujiť já ho; byť se kde chtěl ukryl, najduť já ho. Byť mne kázal, trestal, jsem vždy jeho; Ježíše miluji, chci mít jeho. Byť mne pak i zabil, miluji ho; vždy více Ježíše žádám mého. Chceli mne zatratit, však jsem jeho; chce-li mne oslavit, vždy jsem jeho. Kdyby-chme Ježíše dobře znali, my bychme dobrého nehněvali. Přej nám všem, Ježíši, té milosti, Tebe ctít velebit v Tvé radosti. V Tvůj patřit obličej, Kriste slávy, jenž svítíš nad slunce, nebes Bůh pravý.

1. Pozdraven buď, můj Ježíši, Tvé zrození mně těší, v jesličkách Tě políbiti, přicházím Tě spatřiti. 2. Přejasné nebeské slunce, které od Boha Otce, nový život mmě zp(l) octilo, když's se nám narodilo. 3. Dej se vroucně políbiti, Synu Boží pobožné, jakž chvátám velmi k božskému svataní, k trůnu Tvému. 4. Tobě život můj oddati, žádám s Tebou zůstati. Nezamítej mou chudobu, ctné děťátko, v tu dobu. 5. Duši mou Tobě oddávám, všeho, což od Tebe mám, všecky mé skutky a ctnosti, k službám Tvým s ochotností. 6. Zlato lásky a vtroucnositi, kadidlo pobožnosti, mirrhu, slzy, horlivosti, daruji s ochotností. 7. Scela Sobě mé srdce vem, a rozpal božským ohněm, vypuď, co v něm nepořádné, by Tobě bylo hojiné. 8. Dej mi sílu, bych zvítězil a Tebe se nespustil, než s Tebou vždycky trvati mohl, věčně1 Tvůj zůstati.