Předchozí 0121 Následující
str. 118

pásem a navrchu zakryt až po po »náběh«, ústí běhouna. Jedna ótora v místě »vépado« je vyříznuta ve výši styku obou kamenů a na otvor je nasazena dřevěná poklička »kaplička« nebo »kapsla««, aby se mohlo pozorovat, zdali tluč padá čtyřhrannou dřevěnou troubou do pytlovny ve mlynici. Do mezer za lubem se dává »zálubní«, tluč, aby se mezery vyplnily a melivo tam nezapadalo; »opyške« (z prosa) se nedávaly, protože je při mletí míchal vítr do tluče (šrotu).

3. Koš v zanášce je násypka pro melivo a má tyto části: podstavec, |koš, korčák a hodiny.

a) Podstavec nebo »stolica« na podlaze zanášky před lubem skládá se z 2 párů noh, dole zasazených do dlabu 2 prahů na 4 patkách a navrchu 4 příčkami spojených; vzadu bývá podstavec ztužen ozdobným křížem.

b) Do1 rámu stolice zapadá svrchu volně dřevěný čtyřhranný koš (ě. 32.) beze dna, se stětniami ke spodu zúženými; horní jeho šířka je asi 4', spodní asi ľ. Koš i se stolicí bývá asi 1° vysoký a má po boku schůdky o 3 stupních, aby se mohlo do1 něho* zasýpat. Vejde se do- něho 8 měřic a bývají sešrotovány za dvě hodiny.

c) Spodek koše zasahuje asi 1" nad dno podlouhlého pohyblivého, truhlíku (č. 33.) »korčáku« z tvrdého dřeva, protáhlého až nad náběh běhouna, s obrubou asi 8" vysokou, který je vzadu příčkou zavěšen za řemeny na rám stolice a vpředu na váleček s ozubeným kolečkem a západkou. Válečkem se spouští korcák a tak se řídí přítok obilí do něho z půlkulatého otvoru se zásuvkou v koši.

Pravá obrubová příčka korčáku je delší a má (na konci připevněnou patku z, jasanového dřeva, která se dotýká vačku na trýbu a je zároveň připjata řetízkem k dubové pružině, zasazené v trámku ohniska na protější straně koše. Při otáčení trýbu tluče patka pružinou přitahovaná o hrany vačku a; otřásá kor-čákem, aby z něho> obilí pozvolna do1 kamene přitékalo. (Zařízení toto je obvyklé ovšem i- ve mlýnech vodních.)

d) Hodiny »hodine« (č. 34.) jsou poplašné zařízení, že se koš prázdní. V koši je zavěšeno u spodu čelní stěny na 2 kůžkách (nejlepší byly z uzené slaniny) prkénko-, na jehož spodním okraji jest ve 2 dírkách uvázán motouz, tažený napříč košem ke stopce na okraji zadní stěny. V sedle stopky kývá se na šroubku laťka (6" dlouhá), na obou koncích provrtaná, »koníček«; v jeho dírce nad košem je uvázán konec motouzu od prkénka a z druhé dírky je tažen druhý motouz ke spodku dřevěného závaží (z oddenfcu) »botku«, jenž je zasazen v podlouhlém dlabu ležatého válečku. Váleček se otáčí svými čepy v ložiskách rámečku přibitého na


Předchozí   Následující