a ve »velké slávě vstupují na zem s nebe«; v obojích jest anděl »z výsosti, velké jasnosti«, který v noci pastýřům oznamuje, »že se zajisté Spasitel narodil v chatrném místě«.

Střediskem koled i betlemů je pustý chlév »při městečku betlémském« v staré jeskyni »bez oken, bez, dveří«. Tam leží »děťátko, roztomilé robátko« v jeslích na seně. »Matička nemá peřin pro něho., vůl a oslíčelk zahřívají ho.« Nemá ani kolébky; »smutně Josef jesle stele pro milého Spasitele«. .

Panna Maria zobrazovaná podle lidového pojetí jako- mla-

Třebíčský betlem Čeloudův: Stádo skotu. Fotografie K. Dvořáka.

dá krásná žena, Josef jako stařec. I v koledách se zpívalo, že Josef »stařeček ušlechtilý.... patří na to spanilé Jezulátko roz-milé přívětivě«3).

K ozářené jeskyni spěchají pastýři, kteří »nad stádem stráž drželi«, a přinášejí rozmanité dary dítěti, matce i pěstounovi: podušku, peřinky, plénky, povijan, krupičku na kasičku, džbán miláka, hrnec smetany, jablíčka, hrozinky, máslo, mouku, pecen chleba, vánočku »a Verunka košíček plný nese vajíček«. Jeden pastýř nese beránka, jiný vede velkého1 berana, jiný nese kůzlátko, jehňátko, kuře, slepici, ba i tvarůžky, i »vína do ž bána,... kořínkové repi..., mrkve a redekvi«.

U všech je viděti snahu pohostinného českého lidu: »Co pak ubozí s sebou vezmeme, vždyť prázdni k Pánu tam nepůjdeme« (K XI5). A proto »co u stáda svého měli nejlepšího, pa-