jest nejviši, ti si Buch, vječni duch, skrivaš jen sve bozstvi v bidnem člověčenství. 9. K jeślim tviin tedi padam a klaním se tobje, nech mne užiti, žada[m], sili me v tve mdlobje, padlého, slabého vived tvou milosti z hříšné podanosti. 10. O rač se i zroditi v mem srdci, Ježiši, neb živod utvrditi ještě slabé duši, nech zárosti me cnosti dle života tveho do vj,eku plného. 11. lile, tak nas Buch miloval, dal nam sina svebo, kdož bi mu ne-vjenoval již, co ma milého! Nic nechce než srdce, to mu obje-tujme i mi jej milujme! 12. Našeho učitele slova poslouchejme a skutkem Spasitele vůli již skonejme, střizlivje, hordlivje, cnostné budme živi, stale spravedliví! 13. Čest Otci nebeskému, jenž dal Sina svého, sláva Duchu svatému, Ježiš počat z, nebo, bud dana, vzdávaná i chvála nejviši Kristu Mesiáši. (Píseň tato, s některými změnami známá z katolických zpěvníků, dosud se na Třebíčsku hojně zpívá.)

III. 1. O dobra hodina, prešťasna novina, porodila pana, nam Božího sina, obvkiuee1) jeho, v jeslički vložila. 2. Jojdana, jojdana, tež Maria Pana přinesla ružičku, krásnou holubičku, Ježiška malého, nam nrozeneho. 3. Jojdana..., pujdem tam hned z rana. Co se to tam deje, že anjel věse1 e pastiřum na poli novinu zvjestujel 4. Jojdana,....,,zaneehme!tujs,tada>pospješm©k Betlému, Ježíšku malému, z jinimi pastiři zahrameltam jemu. 5. Jojdana...., preštasna novina, nebeští anjele spivaju2) vesele, pokoj oena-muji lidem dobre vůle. 6. Jojdana ..., aarvolaj3) na Jana, bi chitil berana, kůzlátko z rohama, vzal na sva ramena, nes ho do Betléma. 7. Jojdana..., v slevaku smetana, vezmi ju, Jakube, nestůj tam pri dubje, daj ju Ježiškovi, dobra jemu bude. 8. Jojdana. .., tež vina do žbana, kořínkové repi, masla ze dva trepi4), Ježíšku malému mrkve a redekvi5). 9. Jojdana ..., Tomašu s kaj-dam'a6), pokračuj k Betlému, Ježišku' malému, z jinimi pastiři, slušne hrajte7) jemu. 10. Jojdana..., tež Maria Pana, jakou radost mněla, kdiž krále videla přijeti8) k Betlennu, dari nésti jemu. 11. Jojdana..., Ježišku nad nama, rač se smilovati, nas opatrovati, po tomto živote do nebe přijati!

»O dobrá hodina« v Bartošových Národních písních moravských v nově nasbíraných z r. 1901 (1032) má jen podobný začátek. *) obvinula, 2) nebesky -angele spávají, 3) zavolej, *J korynkove reb-ky, masla za d!v;a strepii, 5) truiankive a nedökve, 6) Tomašá s kejdia-ma, 7) hřejme, 8) přijíti Z IX.

IV. 1. Kdiž Jozef z Mariji noclehu hledali, však ale obiďi nalesti nemohli, kdiž již Betlem1) celi nadarmo schodili, však v žadne hospodě obidli nemneli. 2. Ach, štasna hodima již se přiblížila, bi matka rozmila Krista porodila. Jozef pln starosti ne-moch dum nalesti, v němž bi se mohli skrejt z milou božskou máti. 3. Starostliví Jozef, jsa plni ouskosti, kdiž nemoch při-