Předchozí 0146 Následující
str. 143
Pranostiky, hádání počasí lidové v Podkarpatské Rusi. (Prof. L. v P.) České sebral jsem v knížce Staročeské lidové pranostiky v Praze, 1917. Kuské (lidové knížky: »Astrologie«, »koljadniky«, »gromniki«, »gromovniki«, kalendáře, almanachy, »luníky«, »praktika ili uvěšéenie pracovitým gospodarem velmi požitočne« atd.) objasňuje a ukázky podává s přehledem literatury příslušné J. A. Javorskij: »Praktika gospodarem«.     Ö. Zíbrt.
Povinnost poddaných donášeti o vánocích do kostela pro jesličky mech a mladé boroví r. KŻ52. Mezi povinnostmi poddaných zádušních (v Sedlci) ke kostelu Panny Marie na Louži ve Starém Městě Pražském r. 1652, 1654: »Za druhé, k pouti, svatému Duchu do,kostela časně máje a trávy donášeti, též i k vánocům pro strojení jesliček i k hrobu (velikonoce?) strojení mechu a miladéhio: boroví donášeti.« (Kalousek, Archiv český XXJIL, 370.)    Č. Zíbrt.
Miletínský muzikant ve Vlčí jámě. Frant. Špatný, Zábavy myslivecké, I. 1., v Praze, 1856, str. 27. (2. vydání, 1860, str. 26): »Vlčí jámy nacházely se také v lese mezi Miletínem a Hořicí. Vypravuje se ... tehdáž jeden muzikant z Miletína, který v Ho-řici pozdě do noci hrál, potom po muzice, bezpochyby také trochu podnapilý, zase lesem domů šel a z nenadání do jedné takové (vlčí) jámy upadl. Neseděl tam dlouho, i přišel milý pan vlk, na něhož bylo svrchu nalíčeno a spadl do ní též. Muzikant ve smrtelné úzkosti své nevěda jiné pomoci, začal na své housle vlkoA'i skřípati. Vlk svinul se strachem před tou muzikou, při-tieknul se k zemi, jiskřil očima, a vyl, ani se nehýbaje; a tak trvalo to mrzuté duetto až do bílého rána, až myslivec přišel, vlka v jámě střelil a ubohému muzikantovi ven pomohl.« Srv. pověsti o dudákovi ve vlčí nebo medvědí jámě, které Český Lid již uveřejnil.    Č. Zíbrt
Hanácký hajný vypravuje o hadech: »Nekloščiho hada sem viděl jak toporo od moteke, ale só pré daleko za mořem v lesích hadi, keři mužó strávit e vola, ale to je pře nich dobry, že no-póščijó jed. Slešel sem na vujně, že taková potvora jako řemenem stáhne svém tělem zvíře, pak ho stahoje a stahoje, až ho odosi a pak pré ho sni jak hrozinko. Pořád křečijó, že je drahý maso, proč terno nezabránijo, abe hadi ho nekazele? Dál jož neviní.,: (Vypravoval r. 1909 padesátiletý hajný.)     J. Vyhlídal.

Větrný mlýn v Praskačce u Opatovic, p. o. král. hradecký, shořel. Ze soboty na neděli před 1 hodinou v noci 18. IV. 1926 vyhořel v Praskačce starý větrný mlýn náležející p. Krejčímu. Současně vyhořel také menší domek témuž ná! ež: jící, O tomto


Předchozí   Následující