Následný motiv vzniká pod vlivem prvého, t. j. složitou reakcí, praeí myslitelskou. Jí stojíme v třetím období psychologického průběhu, skladebného.

V něm vtěsnávají se způsoby myšlení do průběhu než dojde k vůli zpívat.

Způsoby myšlení jsou několikeré:

a) »Rozlišuji« (značka a2) a vznikne druhá jiná »časovka.

b) »Vybírám« (b2) nějaký prvek a užité sčasovky a usta-luji jej urputně, neodbytně.

z půlenýeh čtvrtí z předcházející sčasovky se vybírá A.

e) »Opět poznávám« (1=ia2); utkvívám na téže sěasovee, poznávám stejnost poslední s prvou, následné s prvou.

Jasným příkladem je píseň 2a ve skupině 97. Po čtyřikrát opakuje se sěasovka

se zakončením t. zv. »zlatého seku«.

V architektonickém uspořádání písně

vznikne

stejnost třetí části s první, ale s ní i to uspokojení, »ta radost«, s kterou opět poznává se v konci písně její počátek.

Lidový skladatel umí tím způsobem tak »zručně« myslit, jak oráč pluhem orat, mlatec cepem švihat. Je obecně v lidové písni.