váli a látky vděoné čerpali 2 lidového života na Plzeňsku spisovatelé, malíři, hudebníci, sběratelé písní atd.

Zapomíná se dnes neprávem, že vedle Josefa Mánesa zachoval řadu názorných kreseb a maleb ze života českého venkovského lidu, zejména plzeňského, jemný umělec Václav Kroupa (narodil se 1825 v Praze, v Praze zemřel 1895). Již roku 1847 studuje po okolí plzeňském život venkovský, vyptává se hlavně na obyčeje, písně, obřady, tance o hlučných svatbách, jak je bohatý lid tamější uměl slaviti s nezvyklým přepychem a nákladem. Studuje kroje svobodných, ženatých a vdaných, dudáka, starodávného houdka a pištce, opentleného tlampače. Překvapuje téhož roku 1847 vlasteneckou veřejnost roztomilým obrázkem svatebního průvodu plzeňského (»Selská svatba z Plzeňska«).

Podle názvu stati této nejde mi'o další Kroupový obrazy s námětem národopisným: Poslední odpočinek Slováků z Jir-gova r. 1853; Vozka ve vesnické hospodě r. 1857; Babička vypravuje ^svým vnoučatům pohádky r. 1859 (K. Nosticová); Z české vesnice r. 1863; Chalupa u Kokořína r. 1865; Pila v Doubrav-ském údolí r. 1875; Pila u Chotěboře r. 1876; Selský dům r. 1880; Idyla z. české vesnice r. 1892; Vesnická partie u Sychrova r. 1873 a tak dále.

Všímali si lidového života na Plzeňsku také spisovatelé. Překvapil veřejnost mladý Jakub Škarda, rodák ze Škvrňan, snaživý právník, posluchač českých přednášek Celakovského, Hanky a Koubka, kteří doporučili jeho studie z Plzeňska, národopisné i historické, redaktorovi Pražských Novin, V. Pickovi. Vedle jiných byl to věrný popis »Svatební obyčeje z okolí plzeňského r. 1850«. Škarda vydal roku 1894 nákladem Fr. fiiv-náče doslova otisk uvedeného novinářského článku pod názvem »Svatební obyčeje z okolí plzeňského«, 8°, str. 71.

Význam tohoto poutavého a obsažného popisu Škardova uznal V. Hálek, když ve Květech 1871 č. 23, otiskuje doprovod slovný zmíněného Kroupová obrazu »Plzeňska svatba« a výslovně připomíná, že »Umělecká Beseda« právě před rokem na svém výletu znázornila plzeňskou svatbu, věrně podle popisu, jaký podal Dr. J. Škarda do Šestákových »Pražských Novin«. Nedivíme se Hájkovi, že při tehdejší vzrůstající pozornosti, věnované studiu národopisu plzeňského, takořka právě ve výroční vzpomínku »Plzeňské svatby« v přírodním divadle u Všenor r. 187Ö, zařadil mezi obrázky »Květů« 1871 roztomilou kresbu, kterou pro Květy podle svého olejového obrazu z r, 1847 upravil V. Kroupa a ryl známý rytec Stolař.

Byvši upozorněna touto zmínkou v Hálkových Květech