Na květnou neděli posvěcené kočičky roznášejí se po síních všech ve stavení a i do maštale aspoň tři pruty se zavěsí. Ostatní roznese pasák známým sousedům, kteří nemají, kdo by jim kočičky z kostela a do kostela nesl. Za to dostane od hospodyně o Božím hodu několik vajec. Když se vyhání poprvé dobytek na pastvu, musí se dříve pokropiti .kočičkou namočenou ve svěcené vodě a kočičku tu potom pasák nese s sebou ten den na pastvu, aby se dobytku nic zlého nestalo. Kočičky uschovávají se do příští neděle květné a to za obrazy, aby byly vždy po ruce. Když bouře v létě zuřívá, pálí se kočičky zároveň s věnci o Božím Těle posvěcenými. Když všichni domácí po jedné kočičce (někdy už velkém »kocouru«) si vzali a ji »polkli«, tu selka ukrojí pro každý kus ve chlévě a v maštali skývku chleba; do toho vtlačí se tři kočičky, tři roupy a kousek dubového lístku a tento kousek chleba pokrqpený ještě svěcenou vodou tříkrálovou a posypaný tříkrálovou solí dá se dobytku. (Domažlicko. Totéž i na C. Kmmlovsku.) Jiří Čadek.

Před »provodem« neb »červenými hody«, na Zelený čtvrtek ráno před východem slunce, obvyklý chléb neb housku s medem jedí proto, aby je hadi, sršně neb podobná »havěť« nepoštípala. Po západu slunce pak, má každý okolo domu jíti, a svěcenou vodou, která má býti v novém hrnečku, kropiti, by čaroděj přístupu neměl. Rukou se kropiti nemá, nýbrž věchýtkem ze slámy udělaným.

Na Velký pátek před východem sluaice má každý z kočiček o Květné neděli posvěcených, křížků nadělati; nastrkati je pak do oken a dveří, by ďábel do domu nemohl. Slepicím pak do obruče zrní nasypati, by vejce do cizích domů nezanáišely. Kohoutovi česneku dávají proto, by hodně zlý byl.

Kdo nechce míti bolavé nohy, nechť sobě o ostří sekery je otírá, pak po celý rok boláků na nich míti nebude. Koho bolí zuby, má jíti a do mezníku kousati, zuby pak ho boleti nebudou. Dům vymetá každý, iby se pavouci neb jiný ipodobný hmyz v domě nedržel. Na křižovatku pak smetí nosí proto, že kdo prvý tam jde, hmyz a smetí do svého domu přenese. Toto vše před východem slunce má každý konati, jinače to účinku míti nebude.

Na Velký pátek také chodí řezat proutí, okolo pole je nastrkají špičkou do země, by myší na poli nebylo. Kdo to dělá, má to nikým neosloven, dělati. Kdyby ho někdo oslovil, neúčinkovalo by to. O Zeleném čtvrtku, Velkém pátku a Bílé sobotě, napálený popel, rozsívají tam, kde křtíce xyjou.

Když poprvé na Bílou sobotu zvony zavzní, kdo svrab, boláky neb podobné na těle míti nechce, nechť jde ku pramenu tekutému a tam se myje.

Na Velkou neděli pak celá rodina společně jedno vařené