str. 286
vence Sušice město v ohradě téměř všecko vyhořalo, kromě školy a jednoho domiu, s kteréhož krav shozen jest. Ten vyšel od písaře městskýho neopatření dcery jeho, kteráž přepouštěvši máslo, odešla a v tom se zapálilo, a ona uslyševši, že plaská, lekla se a běževši, náhodou vzala pálenýho (kořalku), kteréhož tam dostatek jest pro soumary, kteří sůl k nim voizí, domnívavši se leknutím, že jest voda, vlila na to máslo a ono roznítivši se, vskočilo do komínu a zapálilo, takže v hodině téměř dvé stě domův a 25 stodol v městě a předměstí všecko se stodolami kromě Pražského obilí do několika tisíc strychů shořelo, neibo někomu dvě, jinému tři sta strychů a jednomu do 1500 strychů shořelo. Písař i s dcerou a k tomu jiných šest lidí shořelo«. (Rukopis univ. bibl. pražské: Rudolphus rex, list 230 b, 231a; opis v knihovně Národního musea v Praze.) Č. Zíbrt.
Chození do Emauz v Sušici. Ve spise r. 1868 »Královské město Sušice« zmiňuje se Dr. J. A. Gabriel o této noční pouti: R. 1859 dne 24. dubna na Boží hod velikonoční stalo se v Sušici převeliké neštěstí. Měšťan Jiří Karl, zakladatel růžencového spolku, ustanovil v noci procesí putování do »Emauz« od kříže na náměstí až na vrch Anděla Strážce vésti a sezval k tomu účelu až od Nepomuka, Planie a Kolína mnoho lidí. Procesí se sešlo na náměstí u kříže před lékárnou, kdež Jiří Karl držel k lidu řeč, pak se uibíral celý zástup lidí skoro 1600 hlav počítaje, dále. Na mostě se zastavilo procesí u kapličky a Jiří Karl začal zase řečiti, sotva několik slov promluvil, tu se počal most bořiti, a skoro 300 lidí se sesypalo' pod most. Hn\za toho okamžení se nedá popsati. Když se rozednilo, bylo 54 mrtvol a as 20 těžce a víc než 50 lehce poraněných. Strašlivá tato událost nejen v městě, ale v celém okolí vzbudila všeobecné ustrnutí. J. Hojsák.
Zázračná moc tříkrálové soli. Třeboňský archivář Světecký zaznamenal v jednom ze svých kvaternů: »Léta Páně 1740 dne 22. Septembris uhranut nebo uřknut mi od zlých vočí kozel, takže mu huba jako zamčená byla; podal jsem mu kousek chleba s solí svatých tří králův, kterej sotva do huby mu mohl být pripravenej, ve 2 hodinách byl zdráv a žral jako kdy pirve svou píci obyčejnou«. V. Hadač.
Osvědčený prostředek proti opilství podává r. 1812 třeboňský písmák a měšťan Josef Pospíšil: »Kdo nemůže pití piva nechati, ať jiný umrlému hubu šatem utře a ten šat vypere v pivě a dá opilci to vypíti, jest věc zkušená, neopije se více«. V. Hadač.
Hostie kouzlem pro zdárný chov holubů. Léta 1562 píší konšelé prajchatiöti Vilémovi z Rožmberka: »Onehdejšího dne měli jsme před sebou na právě nějakého vězně a na něm jsme se vy-ptáyali, chtějíce přezvěděti, který by to soused byl, jenž by k rozmnožení svých holubův té svátosti nenáležitě užíval-
|
|
