meckóho Žatce i doprovázeli nás všiekni a všecky tak, jak byli, z plesu a z koncertu v slavnostním hávu městem až do nádraží; a ikdyž se mělo opět do zvláštního našeho okrášleného* vlaku nasedati, tu předstoupilo několik paní a děv německých a okrášlily prapor Sokola pražského velikým věncem se stuhami červenobílými a druhými černožlutými a provolávaly: »Unseren lieben, geschätzten Gästen Hoch und auf Wiedersehen! < Což bylo všemi domácími hlučně opětováno-, neustaly v kývání šátky, pažemi, slunečníky, holemi aťd., pokud jsme jim nezmizeli iZ OČÍ.

Tak skončil, tak vyvrcholil »český přepad« Žatee a tak zvrátil se zamýšlený »kraval« či »program« v selankové rozčarování, že mi podnes věru podivno!-------

Ing. Trojan na Zipátečiní cestě odbočil se svými bratry rakovnickými do Ra.kovníká. Nemohl věděti, ©o se dále potom dalo. To vylíčily novinářské články, na př. v Národních Lisíecli: 9. srpna 1871, číslo 216: Výlet do Žatce, jejž k pozvání žateckó be sedy Sokol, Umělecká beseda, Merkur a Hlahol v neděli dne 6. t. m. z Prahy uspořádaly, skvěle se vydařil a těšil se účastenství velmi hojnému. Z nádraží bubenečského vypraven o půl sedmé hodině ráno zvláštní vlak, kterýž všude po cestě vřele byl vítán. Na stanici v Luižné, Lužanech očekávala jej nove zřízená výborná hudba hornické společnosti »Moravia« z Rakovníka a v Milostíně zase ozývala se střelba z hmoždýřů a občané se zvláštním praporeim v národních barvách přidružili se k ostat ním výletníkům, jichž stále přibývalo. Na nádraží žateckém, ,kam vlak teprv o 11. hod. přibyl, urvítali výletníky za hlučné střelby hmoždýřů členové žaiteoké besedy se zasloužilým a horlivým starostou svým p. Laubem v čele, při čemž zároveň bíle oděné družičky prapory spolků ověnčily.

S hudbou; a prapory v čele a za stálé střelby ubíral se pak celý průvod do města, v jehož ulicích očekávalo jej téměř veškeré obyvatelstvo a házeny výletníkům z některých oken i ky-tiee a věnce. Průvod stanul v městské střelnici, sborem ostro-střeleckým ochotně propůjčené, kdež část výletníků zůstala, ostatní pak vedeni členy besedními, odebrali se do jiných vykázaných hostinců, byvše všude velmi řádně obslouženi. Po obědě uspořádáno izastaveníčko purkmistrovi, zasloužilé vlastenecké rodině hudebního ředitele p. Vítka a krajského. O druhé hodině odpolední seřadil se průvod opět v střelnici, odkud pak zase s hudbou a za stálé střelby, doprovázen velkou částí německého obyvatelstva městského, odebral se na nádraží a odjel v 18 vagónech až do Lužan, kdež výletníky lesní inspektor p. Schmiedl uvítal a pak do Obory knížete Fürstenberka v Lužné vedl.

Tam nastala velmi živá a srdečná zábava, která brzy nabyla