nější umělecké skvosty českého umění v oboru drobnomaleb. Srv Zíbrt, Bibliografie České Historie I., č. 3756.

Antonín Tomíček, Víra v duchy na Litomyšlsku, Lidová filosofie, věda a pověra (Dokladem 54 pověsti), v Litomyšli, J. R. Veselík, 1926, m. 8°, str. 57 (2). Nejlepší malec minulosti i přítomnosti Litomyšle a Litomyšlska vydává soubor pověstí a pověr, jež se týkají lidové víry tamgjší v duchy. Nejde jen

0 látku sebranou. Tomíčeik jako osvědčený praktik! umí % látky, seskupené v lad a řád, vyvozovati základní názory lidové, jež pak rozebírá bystrým hlediskem psychologickým. Tím jeho šnůšky a studie stávají se vzorem pro sběratele a badatele i v jiných obvodech. Tomu svědčí obsah poučné i zajímavé nové knížky s tímto obsahem: I. Výklad lidové víry v duchy. Základ lidové víry v duchy. V čem spočívá lidová) víra v duchy. Duch dobrý a spravedlivý. Duch dobrý, ale nešťastný. Duch kající se. Duch zlý, nekající. Podoba ducha dobrého, ale nešťastného:, ducha kajícího, ducha zlého, nekajícího se. Čas a hodina duchů. Víra a věda. Škody živoucím duchy způsobené jsou zdánlivé. U lidu není víry ve věčné zatracení. I zlý duch po smrti těla může, chce-li, činiti pokání, dojíti odpuštění a spasení. Nářečí zmizelo. Zůstala slova a úsloví. — II. Pověsti jako doklady. Aby se duch nevracel. Duch žádá patřičný ústroj mrtvého těla. Přejme mrtvému lehké odpočinutí. Neplačme příliš pro mrtvé. Duch předků potomky opatruje. Staré zvyky káže duch udržovat. Duch hledá klíč. Mrtvému nemá se ničeho odjímat. Mrtvému dej pokoj, tělu i duchu. Duch se stará o rodinu, Duch své tělo obchází a hlídá. Světýlka bludičky. Světlosti. Jak se stal sedlák ohnivým mužem. Ohnivý muž hledá odpuštění, čeká na vysvobození, putuje na pout, trestá posmívání, chrání dohry mrav, nechce býti vysmíván, hledá dobrého člověka, nic dlužen neostane, trestá posměváčky. Nesnášenlivý duch nemá ani po smrti pokoje. Duch domnělý. Podivní koně, podoba zlého ducha. Zlý duch dělá zle i po smrti. Trest zlého ducha. Duch mstí se za pohanu. Zlé svědomí člověka samo straší. O mrtvém nemá se špatně mluviti. Duch jeho mluvku na místě trestá, Duch trestá svého hánce. Po smrti má se dát každému pokoj. I zlý duch, ohce-li, dojde spasení. Ženské uměly čarovat, Jak se brániti čarodějnici1? Čím se čarodejnice trestala. Jak se od čarodějnic také pomáhá, Pronesené čarování. Trest pro čarodějnici po smrti. Aby čarodějnice neuškodila. Cikánské čarování podvodné. I cikánka někdy dohře poradí. Litomyšlský kat. Sněm čarodějnic. Msta čarodějnic. Kdo chce vidět čarodějnice. Když člověka pojme blud. Bludný duch zoufalce. Některý člověk smrt svou předpoví. Někdo uvidí také smrt. Ke zlému zlý duch má právo. Zlem

1 zlého ducha vyženeš, když se, kaje. Peškarův duoh 1748.