tam jedna baba muža pobila, mesto (místo) metly chyžu z nim zamítala.

7. Dzse totá ovečka, oo předek vodzila, v zelenej uboči skala ju zabila. Nebula to skala, lem taka briločka (kámen, deska), co ju zakul'ala moja frajireoka. Hej ovce, mojo ovce, mace zlate zvonce a šerdca mošažne a ikerky (vemeno) prázdne.

8. Pobili, pobili juhasa, na luce, na cO' še dal pobic, mal valašku v ruce. Bili me, bili me tam hajtoli (hájnici) v doline, íra-jirečko moja, nebránila ši me.

Šťastná Plzeň! Co jinde vykonáva celý sbor pracovníků a pracovnic hlučně, honosivě, s nároky na domnělou přísnou »vědu«, v hojných sjezdech, schůzích, v přeučených rozhovorech, ve zvláštních komisích s četnými odbory — to vše šťastné Plzni na poli národopisném podává tiše, bez, bubnu reklamy, nezištně, neúnavně pilná dvojice: redaktor »Plzeňska«, vzorného národopisného a kulturně historického sborníku, správe© sbírek Národopisného musea v domě Gerlachovském v Plzni, Lad i-slav Lábek a jeho věrná pomocnice, ušlechtilá jeho sestra Marie Lá b ková. Nedbajíce pohodlné »vědecké« kritiky, která začátek moudrosti počítá od privilegované učenosti, poctivě, svědomitě a soustavně sbírají látku, zápisy historické, otisky lidového podání i posavadní podání mezi lidem kolující, sbírají a kupují předměty národopisné. Sbírají, a jak se jim látka sebraná nakupí v přehledný celek, hned probádají a výsledky studia, slovem i obrazem, předkládají v dokonalých monografiích, přehledně psaných, vyčerpávajících příslušnou látku vzájemně příbuznou, sličně upravených a — neuvěřitelně na dnešní drahotu tiskovou — laciných.

Čtoucí snad zavrtí hlavou, kde nabral podepsaný redaktor Českého Lidu, tak přísný často posuzovatel studií národopisných u nás, kde nabral tolik upřímné chvály a tolik svrchovaného uznání pro Lábkovu dvojici1?! 'Přestane se diviti a snad podezřívati, že mě vedly nejspíše jen osobní pohnutky a nevěené, stranické důvody k zasloužené pochvale a odbornému uznání posavadní činnosti Lábkovy dvojice.

Přestane se diviti a pořídí si, obírá-li se národopisným studiem československým, rJokud nejsou rozebrány, tyto mono-