široký 20—30 cm, délky kolem 80 cm, zdobený na koncích skromným geometrickým vzorem, z, černého hedvábí, typickým stehem zadrhovacím, úzkou kraječkou ukončeným. Ńa Tachovsku nevesta v téže době nosívala v ruce šatku typu úvodnic, s pentlí, všitou prostředkem po délce místo výšivky. Na Piasku se zachovala šatka s konci nádherně červeným hedvábím vyšitými a zlatými plíšky prizdobenými. Byla vázána ještě zaě. XIX. století přes čepec a vzadu uvazována v mašli, která se později osamostatnila pod názvem »kliky« a přes čepce se již nepřetaho-

Obr. VI. Úprava hlavy nevěst. la, 1b Chodsko. 2. Chebska, 3. Chotěšovsko. 4. Chotěšovsko (družička). 5. Plzeňsko.

vála. Podobnou úpravu si zachovaly čepečky (s dýnkem) na Plzeňsku, kde šatka velikých rozměrů asi 30 cm široká a 2/4 metru dlouhá, již pouze bíle vyšívaná, se převazovala přes čepec až do let padesátých. V poslední době však převazování čepečku nahrazováno pruhem zvláštním a »klice« zvláště sešité se k čepci vzadu přišily. Menší klice, bílé vyšívané, nošeny částečně na čepečkách hradištských a chodských vedle novější pentle hedvábné. I na Piasku byly v stol. XIX. »kliky« vyšívány již jenom bíle.

Vínky. Druhou proměnou šatky v západních Čechách jsou vínky, šité z bílého plátna, nebo* konce vínků, našité k původněj-šímu pentlíku. Vínky z jednoho pruhu plátna, vyšívané pouze bílou měšterkou, kalíškovým vzorem, nošeny ještě v prvé pol. XIX. stol. na Chodsku, Nýrsku, Staňkovsku a Klatovsku.