vábnou pentlí, obyčejně červenou, asi 5 loktů dlouhou. Věnce se postavovaly na hlavu tak, že dosahovaly dole až k vrkoči. Ten byl pokryt kulatým pentlíkem, to jest malým věnečkem, stejně provedeným jako věnec veliký, průměru as 15 cm a prostředek jeho1 vyplněn růží z červeného1 mušelínu. Z vrkoče splývaly dolů dvojnásobné červené pentle hedvábné. Na Piasku, Žluticku a Touškovsku nosily tento kulatý pentlík, ušitý z úzkých barevných pentliček, často jen červených, dívky na tvrdých bílých čepcích. Našívaly její vzadu uprostřed hedvábných nebo bíle vyšívaných pentlí. Na Plzeňsku se již jenom uzel na křídlech přetahoval zlatým prymem. Nevěsta si hlavu nejprve ovinula »plenou«, úzikou; ša.tkou a teprve na ni pokládala celé čepeni, jako družička.

Čepce měkké. Čepce měkké z. bílého plátna u všeobecného kroje slovanského nošeny do XV. stol. Z čepců západočeských jsou nejstaršího typu měkké čepce s podložkami a to čepečky »s oiuškama« a větší čepce koláče, podle jejich tvaru pojmenované. Ačkoli jsou oba velikosti rozdílné, přece střih a ušití jejich je stejné. Je to vlastně delší pruh plátna, po jedné dlouhé straně, k čelu patřící, vějířovitě vrapováním zřasený do malého dýnka. Při čepečku s ouškama je pruh plátna po krátkých stranách zaokrouhlen a tím vznikla u nich »ouška«. Čepce »koláče;; vznikly v XV. století z. původního malého> čepečku, který ženy zvětšily vpředu nastaveným pruhem plátna, aby se v čepci získalo větší volné místo pro vložení »kotěte«. Předchůdce čepečku západočeského se ještě dnes dochoval v Gemerské župě na Slovensku. Tento' je starobylejší tím, že dýnko není ještě zvláště všito, ale tvoří se přímo z vrapů, které jsou výšivkou prošívány. Čepeček v těch místecih byl velmi tvrdý a nepoddajný, proto se vývojem přeměnil ~v čepeček s dýnkem. Na protější straně dýnka se protahovala tkanice, která se pod vlasy zavázala. U čepečků plaských a stříbrských bylo dýnko již z krajky, místo dřívějšího plátna. U všech čepečků s ouškama byla krajka našita i kolem oušek. Také do čepce »koláče« bezpochyby ve stol. XVIII, vsazena krajková vložka. Čepečky s ouškama se udržely do začátku min. stol. na Piasku, Touškovsku, Žluticku, Stříbrsku, Bezdružieku, Tepelsku, Tachovsku, Falknovsku a kolem Mariánských Lázní. Čepce »koláče« na Chodsku, Horšovo-týnsku, Staňkovsku, Nýrsku a Klatovsku, tedy v kraji obydleném Chody. Do čepců na Chodsku, Nýrsku, Klatovsku a Horšo-votýnsku vkládaly ženy »kotě« z, ohnutého proutku, svázaného tkaničkou. Bylo obaleno koudelí a obšito režným plátnem. Na Staňkovsku mělo kotě také podobu půlměsíce, na koncích tkaničkou k čelu připjaté, bylo však z1 lepenky — »popu«, obalené