p. H., profesora učitelského ústavu v Kroměříži, aby vlivem svým působil na některého* ze svých žáků ze Zdounecka, aneb na některého z pánů učitelů na Zdounecku, kteří by jevili 01 moravský národopis zájem, aby laskavě zpracovali dějiny větráků shora uvedených pro Český Lid. Současně upozornil jsem p. profesora na vzorný článek P. Frant. Starého: Rázový popis hanáckého větráku, uveřejněný v C. L., kterýžto článek by měl býti psateli vodítkem, jak sobě má počínati.

Počítal jsem na vlastenecký zájem učitelstva nebo kandidátů učitelství. Prof. H. zaslal můj dopis ředitelství škol ve Zdounkách. Další osud dopisu jest mi úplně neznámý: nedostalo se mně vůbec ani jodpovědi, ani z č. Lidu jsem neseznal, že by někdo na Zdounecku o větráky se zajímal.

Upozorňuji proto znova, tuto širší veřejnost na větráky. Což nebude nikdo na Zdounecku, kdo by větráky popsal a ofotogra-foval dříve než podlehnou zkáze?

Radhošť je moravským Valachům horou posvátnou. K večeru 23. června jdou na Eadhošť zástupy lidu se všech stran. Za soumraku zapálí se liranice u kaple a v malé chvilce vzplane v mocný oheň. A hle! Už i na ostatních horách a kopcích objevují se ohně svatojanské. Kolem každého ohně točí se rozjarená mládež, takže se zdá, jako by čarodějnice prováděly svoje reje. Na horní věži ve Frenštátě pod Radhoštěm hraje ten večer hudba. Máme zde totiž pouť. Nadaci tu založil r. 1901 zemřelý Bordovský Kašpar, rodák frenštátský.

Sbírám látku o mlýnech na Bělsku (Bělá pod Bezdězem) a tu ovšem musím také zmínit se o větrácích, t. j. větrných mlýnech, které bývaly tu v kraji bezvodém celkem tři, všecky na čedičových vyvřelinách, zděné, s otáčivou střechou, stavěné z nalámaného čedičového1 kamene.

Dnes stojí pouze jeden u vsi Vrátná, ale stav jeho' volá po zakročení, nebol je opuštěn a potulná chasa tu nocleží, zařízení mlýnské trhá a pálí. V tomto větráku bylo mleto ještě v době světové války až do r. 1919. •

Druhý větrák byl na horce u Nosálova pod Vrátenskou