Neúnavně činný literární historik, univ. prof. Dr. Stanislav rioučeK v tírné, upozornil v záslužné, směrodatné svojí studii »Z Gallašovy literární pozůstalosti« v Časopise Moravského Musea ^emskéjio, X, v Brně, 1910, str. 89 a d. na Bajhradský rukopis (autograi) Gallašův, kde Gallaš věnoval pozornost popisu stravy na venkově výchouomoravském, zvláště okolí hranického a Valašska. Brama, íecky jídla Galiaš pojmenoval svůj popis stravy na moravském venkove: Bromatoiogia rusticana. Proi. Souček uveřejnil úvahu O' tomto Gaiiašově popise, doplnil zápisy Gallašovy v Bajhradské Brómátologii o jídle a pití zmínkami, popisy a upozorněním na veršovaná gastronomická napomenutí v ostatních spisech Goliášových. Doslova neutiskuje Brómátologii celou. Místy doslova, jinde podává jen obsah nebo jen nadpisy statí. Proto (myslím), že není zbytečné otisknouti'. Goliášův rukopis, Eajhradskou Brómátologii, věrně, úplne podle GaJašova originálu. Doufám, že otisk uvítají stejně radi filologové a pěstitelé studia o nářečích moravských jako národopisci,,kdož studují dnes lidový život ve východní Moravě, zejména na Valašsku. V Českém Lidu uveřejněn, byl z rukopisu G 11'sova popis Valašska, s obrázky původními. Tato poučuje Gallaš, co jedl a pil lid valašský před sto leiy. Če i ba kulťurně-historicky zajímavá a poučná, vybízí ku prirovnaní s názvo-