slovím kuchyně lidové moravské, juk dnes se udrźuje, a ku přirovnání s podstatou lidové kuchyně dnešní hanácké, valašské, slovácké a slovenské.

Panu archiváři Rajhradského kláštera, Dru Václavu Pokornému O. S. B. děkuji srdečně za vzornou ochotu, s jakou mi poskytl příležitost, abych mohl Gallašův rukopis opsati a k tisku připraviti.-----------

Nadpis na zelené obálce sešitku: »Bromatologia moravo-rustica«, Nro. 4. O. ß. 4. — Na 1. listu rukou archiváře nynějšího, P. Václava Pokorného: »Archivium monasterii Rajhrad O. S. B.« Tři listy prázdné. Na 4. listě začíná:

O pokrmých sprostého lidu v bečvarské končině.

Polívky postní: 1. Vodičková vařená se solí a něco málo kmínem a máslem. 2. Kmínová, jest sprostá voda s kmínem vařená a zasmažená. 3. Česneková, jest předešlého způsobu, jen že něco česneku přidáno1. 4. Chlebová neb tak nazvaná žebrací, jest sprostá voda, vařená s kmínem, česnekem a cibulí, do níž se něco málo másla a strouhaného chleba zavaří. (Velmi chutná a zdravá.) 5. Žebrácká jest kmínová se zelnou vodou. 6. Syrovátková jest zasmažená, čerstvá, s kmínem vařená syrovátka a v tem způsobu zdravá; z. zakysané (syrovátky), ale pro slabé žaludky nezdravá. 7. Podmáslová jest s kmínem vařené, a něco málo máslem omaštěné podmáslí. (Chutná a zdravá.) 8. Mlíčná jest s petrželím zavařené a máslem omaštěné mléko. (Zdravá.) 10. (místo 9.) Petrželná jest s petrželím a něco málo cibule vařená a zasmažená voda. (Zdravá.) 11. Smetanová spravuje se tak jako mléčná; pro slabé žaludky těžká. 12. Kroupová, jsou s vedou a mlékem vařené kroupy, s přidánkem něco- málo petrželného kořene a másla. (Zdravá.) 13. Lámanková, jako předešlá. 14. Pohanská, jako předešlá. 15. Tatarková, jako předešlá. 16. Prosná, jenž také ehudočka sluje, vaří se jak předešlá. (Pro slabé žaludky těžká.) 17. Moučná neb šlichtová, jen s něco málo zakloehněné mouky, pro šlemovité žakidky nezdravá. 18. Hrachová jest dvojí: a) pozůstává z vařeného hrachu, s něco málo Ij^trželí a pak se zasmaží, příliš silná a duje; b) pozůstává z vařeného a rozetřeného hrachu, ostatek jak předešlá (příliš silná a duje). 19. Cečuvková, pozůstává na předešlý způsob, z vařené čoěovice, k níž se ale něco' cibule do zásmažky přidává. (Těžší než předešlá.) 20. Fazodová, jak předešlá. 21. Bobová, jak předešlá. (Dobrá pro mlatce.) 22. Zemčaěka, pozůstává z vařených, dobře třených a s cibulkou zasmažených bramborů neb zemských jabłek. (Zdravá.) 23. Hubna,, pozůstává z vařených, buďto svěžích, neb také suchých hub, jenž se s cibulkoti z? smažu je; velmi chutná, ne ale příliš zdravá.' 24. Žemličná, pozůstává ze