strouhané ženiličky, s něco málo petrželím a máslem. Zdravá. 25. Trnková, pozůstává a něco; málo ve vodě zavařených a potom zasmažených suchých trnek (slíva, švestka); touto milují Ho-ráci, zvláště pak Němci v Kravské krajině (Kuhländchen, Kra-vařsko). 26. Kapaná, jest s petrželnými kořínky vařená voda, do níž se s moukou a máslem střepané vejce zakapuje. Jest velmi chutná a zdravá.

Polívky masité: 27. Hovězí polívka. 28, Telecí. 29. Vepřová. 30. Skapová. 31. Uzená. Jsou vůbec známé. 82. Ślepiona neb kuří, do. níž se lukše (nudle) zavařují. 33. Z husích neb kačeních drobků. Bývá zasmažena. 34. Ovarová, pozůstává % oné masné vody, v níž se vepřové vnitřnosti k jitrnicem a pak tyto a jelita e varu jí. (Pro sprostý a pracovitý lid silná, chutná a zdravá.) 35. Dršťková, jest zasmažena voda, v níž se držčky s petrželnými kořínky vařily. (Když držčky čistě vyprané byly a kravincami nepáchnou, jest pro lid chudý zdravá a chutná, ba i pro nemocné.)

36. P i v n á sprostá, bývá s kmínem a česnekem zavařené pivko; zdravá. 37. Pivná sladká, jest pivo s něco málo smetany neb dobrého mléka svařené a se žultkem (žloutek) a s cukrem neb také medem zavařené. Tato polévka slouží veskému lidu. v kašli a chrapotu za obyčejné lékařství. 38. Oharková (okurková) strojí se jako zelňačka, a jest mnohem chutnější, než ona. 39. V i n n á polévka, bývá jen nemocným vařena. Sprostý lid dává do ní velmi mnoho smetany a koření. — Tyto otyry poslední (polévky) náležejí k postním (polévkám).

Pokrmové a e zrn: 1. Prosná kaše (s vodou neb mlékem). 2. Kaše bérova (bér, panicům Linu., z béru, bru, jako z prosa dělali jáhly a a nich kaši), též tak. 3. Kaša pohanská, též tak. 4. Kaša kroupová,, též tak. 5. Krupič(n)á, též tak. 6. Kaša z tatarky aneb krupice pohaněné, též s vodou neb mlékem. 7. Kaša. z lámanky, neb1 šrotovaného ječmene. 8. Kaša rýžová, též tak (ta ale dává se jen někdy nemocným). 9. Kaša hrachová, (hrách) -s vodou vařený a zasmažený. 10. Kaša čoěoviěná, též tak, jak hrachová (k této dává se něco cibiilky ďoi zasmážky). 11. Masný (mastný) bob. 12. Masné fazole. 13. Půěálka z hrachu; jídá se suchá a hodně pepřená v pustě. 14. Čečovice s octem, česnekem ą cibulou, jídá se v pustě studená. 15. Podobně také bob a fazole.

Pokrmové mouční, I. pečení: 1. Chléb režný (žitný), černý, neb také vyrážkový. 2. Chlep ječný. Zřídka ale užívá se z pouhé mouky ječmene, nýbrž míchává se s režiicni. 3. Chlep ovesný, jedí chudobní Valaši a němečtí Horáei. 4. Chlep* pohanský (ty tak nazvané pagáče) jest Valachům obyčejný. 5. Chleb