Božího Těla, jest nejlepší; ale ten, který vyjde po sv. Janě, není tak dobrý«, říkávali staří Čechové,112) a podnes věří lid: »Včelní roje, které padly před sv. Janem Křtitelem, jsou ty nejlepší.«.11*)

Lid českoslovanský Věří, že> na památku sv. Jana svítí jenom kolem svátku jeho »světlušky, mušky svatojanské«.1") Podobně si vyprávějí Kusové, nazývajíce »světljaki« také »ivanovskije červjački«. Děti, kladouce je na dlaň, říkají: »Ivanuška, Ivanuška, poletaj za Volgn, tam těpleňko, a zděs cholodněnko!«115). Vyskytla se také domněnka, že pověst o zářivém květu kapradí v noci svatojanské vznikla, když prý světluška sedla v noci na kapradí. Vidouce to lidé, vybájili si: to zazářil květ kapradí.116)

O sletu čarodějnic v noci svatojanské. Ode dávna vypráví lidové podání, že čarodějnice slétají se v určitou dobu, obyčejně v první noci májové neboi také v noci svatojanské na vyvolené místo a tam se zlými duchy slaví bujné reje, tance, hodokvasy. Létají tam na hřeblu, na pometle, na trlici, na kozlu, namazavše sebe i předmět, na kterém dobrodružný výlet konají, čarovnou mastí. V Italii létají čarodějnice na ořechový strom u Bene-ventu, nebo na pláň u Mirandoly, na vrch. Paterno u Bologny, i na břeh vzdálené řeky Jordanu. Ve Francii mají schůzky na návrší Puy de Dóme, U Němců jakožto shromáždiště čarodějnic je proslulý vrch Blocksberg' nebo v Durynsku Horselberg u Ei-senachu, ve Švédsku Blakulla. II Čechů létají čarodějnice na babí hory, na křižovatky, na Moravě na Radhošť, na Slovensku na Babí goru, na Tokajský nebo Budínský vrch. V Srbsku slaví hody »věstice«, sletujíce se na »pometno gumno«, v Rusku na LysTiju goru nebo na »čertovo beremišče« pod Kijevem; podle Bělorusů shromažďují se na hoře Šatria. Polské podání připomíná reje čarodějnic na horách, zvaných »Łysa, Jasna, Czubata« hora.117)

Pranostiky. Na konec uvádíme některé pranostiky, jež se druží k svátku sv. Jana Křtitele: »Když slunce nejvejš na den sv. Jana přijde,^estu zase ihned na den o nětco menší má a od svého punktu se snižuje. Tudy Čechové obyčej mají po sv. Janě první den řícti: že den o slepičí krok jest kratší.118) Na sv. Jana noc žádná,«119) »Před sv. Janem modli se za déšť, po sv. Janě přichází bez modlení.«120) Nebo jinak: »Prosíme-li před sv. Janem za déšť, po Janu přijde bez prošení.«121)

Říkávají také Čechové: »Prší-li na Jana Křtitele, pršívá tři dni celé; pěkně-li na Jana Křtitele, máš pěkné tři dni celé.«122) Jaké počasí o sv. Janě Křtiteli, takové též o sv. Michale. Panuje-li okolo sv. Jana jižní neb jihozápadní vítr, dlužno denně čekati déšť, neboť ten čas jsou plístě (zima) v hor-