Národního musea v Praze, s přípiskem: Věnuje Ferd. Menčík. Na konci jeho poznámka o Jul. Fejfalíkovi: Sbírka náležela kdysi Juliovi Fejfalíkovi a použil jí ve svém něm. spise o pro-sodii české. Z pozůstalosti přišla do antikvariátu Malotova ve Vídni, kde ji koupil K. Göttmann, kustos dvorní knihovny. Od něho přešla na mne, F. Menčíka. 28. XII. 1908.

Čtenář hned vyrozumí, že tyto kolední písně moravskoslezské jsou vlastně ohlasem vánočních her lidových, jak jejich sbírku Fejlalík vydal vedle jiných lidových divadel v knížce: Volksschauspiele aus Mähren, mit Anhängen: I. Sterndreher-lieder, II. Weilmachtslieder, III. De saneta Dorothea, Passional, 1495, Olmütz, 1864.

Dvě radostné koledy o šťastném narození Krista Pána.

1. Tak jsem počal chutně etc. 2. Dítě se nám narodilo etc. Vytištěná v Hranicích 1855: 1. Tak jsem počal chutně sobě spáti, a počalo se mi cosi zdáti: že ptáci zpívali, žežulky kukaly pri salášu: vstaňže ty, Matouše, pohledniž na ovce, kde se pasou.

2. Vstávejže ty, Kubo, pobízám tě, tak tě hlobnu "kyjem., obudím tě: daj mi pokoj, Jurko, dříme se mi, nedávno jsem přišel za ovcami. 3. Hleď to, hleď, počouvej, obezři se, co jest tu za jasnost u salaše; Janíčku s Petříčkem povstávejte, halenky, obušky, si hledejte. 4. Utékej, utěkej, cosi hen je velice světlého' při Betlémě. A kde jest a kde jest? Ukaž mi to; ať já se podívám také na to. 5. Poberme své krpce na ramena, poběhněme všickni do Betléma: co to tam za zpěvy se konají, až se všudy hlasy rozlí-hají. 6. Miško! kde jsou ovce; podívej se, a kde se poděly ze salaše; Kubíčku s Matějem^ hledejte jich, a tam hle v tom koutě najdete jich. 7. A běž ty tam, Macku, do bučiny, tam do té zelené ostružiny, a snad se tam pasou naše ovce, přižeň jich v rychlosti tuhle zase. 8. Na mou milou kuši! Tam jich není; ach! což si požneme, my ubozí? A snad jich nám vlci rozehnali, po horých, po lesích rozebrali. 9. Na mou věrnou pravdu dokázal jseun, halenu i krpce potratil jsem, a již jest včil zima beiz, haleny, a z rána mráz bývá, krpcův není. 10. Běž rychle, Jurašku, po dolině, a jak by tam byly ve vrbině; a já zas poběhnu tu pod kopec, jak by nám zaběhly na^ršovec. 11. Běhej tam, běhej tam za ov-cema, a kady, a kady do Betléma, co to ty ovečky znamenají, že oni k Betlému pospíchají? 12. Jděte sem, ovečky, pod bučinu, a kdež tam běžíte ku Betlému, ještě jste to nikdy nedělaly, abyste k Betlému pospíchaly. 13. Anjel se zjevuje pastýříěkům, radost oznamuje ovčatíčkům: Vstávejte, pastýři, spravujte se, narodil se vám Pán, radujte se. 14. Pastýři vstávají, nemeškaní, gaj-dence, husličky si štemují: Poďme valáškové, již cos máme, malému děťátku my zahráme. 15. Zahřej, Kubo s Jankern, do hajduka, může Mikeš s Mackem do obucha: ať sobě obuchem zaser-