jeden každý, komukoliv se tento pokus do rukou dostane, alespoň jednu průpovídku pro budoucí sbírku přichystal. Tímto způsobem nechal by se celý poklad všech v naší milované vlasti české jako i v posestřené Moravu pozůstávajících, průpovídek vyčerpati. Tímto způsobem mohlo by se několik roků po sobě takový svazeček tiskem uveřejniti a pak pilným a mravným žákům za odměnu na památku dáti. Tímto způsobem nechalo by se mnoho opraviti, doplniti a zdokonalit. Posléze by se mohl z toho celek utvořiti, tak že by snad ani jediného článku věro neb mravoučného nebylo, k němuž by se příhodná průpovídka nehodila; pak by se alespoň jedna větev velkého a znamenitého kmene učitelství jaře zazelenala. Počátek, ačkoli skrovný, učiněn; dovršení závisí zcela a pouze od velebných a velevážených příznivců mládeže školní. V té pevné a neklamné naději, že oslyšen nebudu, osmělil jsem se (spoléhaje na milostivé příspěvky) na tento pokus, »První dílek« přitisknouti v tom domnění, že zahanben nebudu, a to tím méně, jelikož toto celé podniknutí pouze jen z čisté lásky k milené mládeži započaté a s milostí božskou.k oslavě Nejvyššího, uveřejněné bylo. Pro umenšení však výloh žádám všecky pány přispívatele, aby jeden každý svou zásobu (jakýchkoliv) průpovídek své veledůstojné konsistoři, nejdéle ku konci měsíce září příležitě zasiati sobě neobtěžoval. V Miláně dne 1. května 1846.

Pořad abecední (ukázky, kde patrný vliv lidového mudrosloví): 1. Adam hřešil, to pamatuj sobě; tys mu roveň, nenech sebe svésti, bys nemusel jako on těžce nésti bídu, strasti, v nynější již době. 12. Blahá vlast, kde povinnosti tíže, věrně nese sluha jako kníže. 32. Co chceš míti tajného, nech u sebe samého. 43. Často přenáhlený hněv vylil bratrskou krev. 57. Dřív než hněvu vůli dáš, pomodli se »Otče náš.« 58. Denně jest můj obyčej, mýti ruce, obličej, česám také vlásky, čistý dojde lásky. 70. Jenom krok jsou vzdálení lhářové od kradení. 82. Hodenť jistě pracovitý dělník, aby povždy dosti práce měl; kdo by mzdu mu utrhnouti chtěl, frestu hoden byl by ten podvodník. 87. Chceš-li vysokého stáří míti, musíš ve všem střídmým býti; v jídle, nápoji, radosti, práci, spaní, žalosti. 104. Každý hodnost lidskou sn-íží, kdo svá vista lhaním ztíží. 115. Kdo rád hrdlo svoje smáčí, kvapně k hrobu svému kráčí. 117. Kdo si nechá z rukou hádat, neb i karty snad vykládat, špatně věří v jestotii boží, nebť k báchorkám víru přiloží. 168. Lip se bez večeře spává, než ve dluzích ráno vstává. 171. Má-li se ti dobře vésti, uč se v mládí křivdy nésti. 181. Nerozhlašuj nikdy chyby bližních svých, jak by napravit je měli, pouč jich. 186. Nemoc, ač nás souží, mučí, prospívá nám, neb nás učí: lépe zdraví své pěstovati, nestřídmosti se varovati. 197. Nenech bez almužny chudého, ujímej se opuště-